Jedinou šancí pro budoucnost stavebnictví je digitalizace. Shodli se na tom evropské špičky na pražské konferenci Digital Construction 2022.

Nejvyšší zástupci stavebního sektoru z Evropské Unie i řady evropských zemí se 9. a 10. listopadu sešli v Praze na konferenci Digital Construction 2022.

Jedním z důležitých pilířů českého předsednictví Evropské Unie (EU2022.cz) je také podpora digitalizace. Není proto náhodou, že se při této příležitosti sešli v Praze zástupce stavebního sektoru z celé řady evropských zemí, ale i evropské administrativy. Více než 200 účastníků mělo možnost sdílet zkušenosti i své pohledy. A téměř jednohlasná shoda panovala na jednom – pokud má stavebnictví jako obor přežít i následující desetiletí, bez digitalizace to možné nebude. Klíčovou roli, kterou bude hrát v budoucnu automatizace a robotizace zmínili ve svém úvodním slově i náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, a také Katharina Knapton-Vierlichová, ředitelka oddělení stavebnictví generálního ředitelství GROW H.1 Evropské komise. Oba vystoupili na úvod prvního dne konference.

„S nástupem digitálního stavebního řízení získá BIM nový rozměr,“ říká Jaan Saar z Estonska
Společně s nimi obstarali vystoupení v úvodním bloku také Souheil Soubra, dosluhující předseda

EU BIM Task Group a ředitel sekce digitálního stavebnictví estonského ministerstva ekonomických věcí a komunikací Jaan Saar. A byl to právě Soubra, který podpořil slova svých předřečníků také daty. Citoval totiž studii analytické společnosti McKinsey Global Institute podle které zůstala produktivita práce v sektoru stavebnictví téměř neměnná od roku 1947 a přes mírný růst v padesátých letech začala od sedmdesátých let opět klesat. Přitom například v zemědělství se zvýšila asi šestnáctkrát a ve výrobě osmkrát, průměrně napříč celým průmyslem pak produktivita práce vzrostla asi o 400 %. Důvod zaostávání stavebnictví je přitom jednoduchý – jde o jeden z nejméně digitalizovaných sektorů průmyslu vůbec. „Ale nejde jen o produktivitu práce,“ upozornil Souheil Soubra, podle něj je digitalizace nutná také proto, abychom dokázali stavět budovy, které budou příjemnější pro život. „Přes tři čtvrtiny všech dnes stojících budov je energeticky neefektivní,“ podotkl.

V podobném duchu navázal také Jaan Saar, který připomněl, že Estonsko má plně digitální proces získání stavebního povolení už od roku 2016 a systém zvládne ročně přes 32 tisíc úkonů. Podobně jako Soubra, také Saar zmínil jako nejnadějnější cestu ke Stavebnictví 4.0 metodu BIM. „Možnost pro všechny zainteresované vyměňovat si důvěryhodná a aktuální data je klíčová,“ uvedl Jaan Saar a pokračuje: „Schopnost pracovat s informacemi nám totiž dává možnost rozhodovat se na základě faktů, místo odhadů.“ To je ostatně jeden z bodů, který během dne zazněl ještě mnohokrát. Podle Saara přijde zásadní přelom pro metodu BIM okamžikem, kdy se stane základní platformou pro proces stavebního povolení. „S pomocí metody BIM se stane celý proces stavebního povolení transparentnější a díky možnosti využít automatické zpracování některých procesů také rychlejší,“ zdůraznil Jaan Saar.

Právě možnost rozhodovat se na základě informací, a ne dojmů, se stala jedním z hlavních motivů následující panelové diskuse. Jejího moderování se ujal Souheil Soubra a v panelu zasedli Riccardo Viaggi, generální tajemník Evropského výboru stavebního vybavení, Christophe Sykes, generální ředitel Construction Products Europe, společně s nimi pak Ilektra Papadakiová, koordinátorka týmu generálního ředitelství GROW Evropské komise a Jaroslav Nechyba, emeritní ředitel odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci (ČAS). Panelová diskuse se věnovala konkrétním přínosům metody BIM pro praxi. „Soustředění všech relevantních informací o stavbě na jednom místě a jejich sdílení napříč cyklem stavby nejen zmenšuje množství chyb a pomáhá zefektivnit celý proces,“ uvedl například Nechyba. Papadakiová pak zdůraznila zásadní přínosy, které nabízí BIM zejména pro veřejný sektor. „Zásadní roli v úspěšné digitalizaci hraje především standardizace, která otevírá cestu ke strojovému zpracování dat,“ dodala.

„V roce 2050 budou na stavbách převažovat autonomní stroje,“ tvrdí Joël Schons z Lucemburska

Možná nejkontroverznější témata celé konference otevřel závěrečný panel prvního dne. Nesl název Robotizace, automatizace a prefabrikace v ekosystému stavebnictví a dotkl se tématu, které stavaři obecně neslyší příliš rádi. Tedy nástupu robotů do tohoto sektoru. Podle jednoho z přednášejících v tomto bloku, formálního viceprezidenta FIEC Joël Schonse z Lucembursko, bude nástup autonomních strojů pracujících s prefabrikovanými díly velmi rychlý. Schons vyslovil přesvědčení, že již během následujících třiceti let může být lidská síla na stavbách nahrazena stroji. „Ty zvládnou pracovat efektivně s mnohem většími břemeny než člověk, díky tomu budeme moci na stavbách ve větší míře využívat prefabrikované části a celý proces tak výrazně zrychlit a zlevnit,“ prohlásil odvážně Joël Schons, který ukázal jak mohou být na stavbách prospěšní „psí roboti“.

Ještě před ním se tématem využití prefabrikovaných dílů zabýval Peter Mark, profesor RUHR Univerzity v německé Bochumi, který připomněl důležitou úlohu, kterou pro tento směr sehrává metoda BIM a zejména Digitální model stavby (DiMS). „Prefabrikované díly umožňují nejen zrychlit stavbu, ale také zvýšit její kvalitu a možná trochu paradoxně otevírají také cestu k větší modularitě,“ zmínil Mark. O druhou část programu v tomto bloku se postarali již zástupci Česka. Architekt Michal Postránecký z Postranecky Architecture & Design představil budovy, které jeho ateliér staví po celém světě a shodl se s Joëlem Schonsem, že umělá inteligence (AI) a autonomní stroje změní tvář stavebnictví v budoucnosti. „Nevím, jestli to bude už v roce 2050, ale tahle doba přijde,“ prohlásil Postránecký. Jak to může vypadat v praxi pak předvedl v závěrečném vystoupení celého bloku projektový manažer IT společnosti Wienerberger AG Josef Platil. Tento výrobce stavebnin totiž již v několika případech vyzkoušel využití robotů při stavbě zdí, stejně jako možnosti prefabrikace částí staveb ještě před jejich dovezením na staveniště.

Na prezentace tohoto bloku navázala pak panelová diskuse, která program prvního dne konference Digital Construction 2022 uzavřela. Zasedl v ní Luai Kurdi, zakladatel a CEO Print 4D, Tomáš Vránek, ředitel ICE Industrial Services, Stanislav Martinec, ředitel Koma Modular a Antonín Lupíšek, ředitel pro výzkum a inovace ČVUT UCEEB. Byl to právě Kurdi, kdo vlastně plynule navázal na přednášku Josefa Platila. Jeho společnost Print 4D se totiž zabývá další z cest, jak lze s pomocí robotů postavit budovu, a sice s využitím 3D tisku. „Tisk jednoho panelu trvá asi 11 minut a práce s nimi na stavbě je pak mnohem efektivnější. Zástupci emirátu Dubaj již oznámili, že v budoucnu by pomocí 3D tisku mohla vzniknout až čtvrtina všech kancelářských budov v této megapoli,“ uvedl Kurdi. Jeho zkušenosti potvrdil také Tomáš Vránek, jehož společnost očekává, že 3D tisk budov by mohl sehrát zásadní roli při obnově Ukrajiny po jejím osvobození od okupačních armád. Pánové Martinec a Lupíšek se pak věnovali tématu využití prefabrikovaných dílů a shodli se na tom, že jejich využívání je v budoucnu nevyhnutelné. „Je to nejen rychlejší a levnější, ale znamená to také nižší uhlíkovou stopu,“ připomněl mimo jiné Martinec.

Digital building logbook – více než jen digitální stavební deník
Úvodní blok druhého dne konference Digital Construction 2022 se věnoval tématu, které se dostává stále silněji do centra pozornosti. Tak zvaný Digital building logbook je do češtiny překládán jako digitální stavební deník, ale ve skutečnosti jde o mnohem víc. Má ambici v jednom úložišti soustředit všechny zásadní informace o stavbě a vzájemně je propojit. Právě důležitost provázání dat umožňující vyhledávání a podporu rozhodování zdůraznil ve svém vystoupení v bloku také Petr Klán, Senior poradce pro vládní záležitosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Už před ním ale Ilektra Papadakiová představila plán evropské spolupráce na vytvoření podoby Digital building logbooku využitelné napříč celou EU. „V současnosti probíhá technologická studie a výsledky bychom měli vidět již velmi záhy,“ zmínila Papadakiová. Podpořil jí také Michael Flickenschild, Senior konzultant ve společnosti nizozemské společnosti Ecorys, který připomněl nutnost harmonizace modelů digitálního stavebního deníku napříč EU. Na závěr tohoto bloku vystoupili ještě Yuliya Roberta Gerasymchuková, programová manažerka Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), dále Michal Med, vedoucí projektu Ministerstva vnitra ČR a Petr Konečný, garant studijního programu BIM inženýring Fakulty stavební VŠB – TU Ostrava. Ten představil případovou studii Digitalizace informací o stavbách.

Závěr programu celé konference pak patřil sdružení Odborná rada pro BIM (czBIM) a byl věnován především představení buildingSMART International a jejího vzdělávacího programu. Závěrečný blok konference byl pak věnován pohledu na digitalizaci stavebnictví jako možnosti, jak celý obor zatraktivnit pro nastupující generace.

Konferenci pořádalo, v rámci předsednictví EU,  Ministerstvo průmyslu a obchodu, za odborné spolupráce s Českou agenturou pro standardizaci (ČAS) a Odbornou radou pro BIM (CZ BIM) – buildingSMART Česká republika. 

Web konference: program, prezentace ke stažení.