Smetanův sál Autoklubu ČR v Praze se začal zaplňovat daleko před úderem deváté hodiny. I když se jedná o největší sál v celé budově, zanedlouho zde mnoho volných míst nezůstalo. Ve čtvrtek 26. ledna 2023 se tu totiž konala konference BIM 2023: budoucnost metody BIM (nejen) ve veřejné správě, kterou pořádala Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Přihlásilo se více než 250 zájemců, což svědčí o tom, že je zájem o to, jak zefektivnit své stavby a naplno využívat výhod, které metoda BIM nabízí. A tak není divu, že kapacita Smetanova sálu byla využita skutečně naplno. Současně však každý z účastníků měl dobrý výhled a zvuk. A soudě z reakcí během konference, očekávání byla naplněna.

Stavebnictví potřebuje digitalizaci

Úvodní blok patřil – tak jako tomu již bylo tradičně i na Summitech Koncepce BIM v minulých letech – především celkovému pohledu na budoucnost stavebnictví jako oboru. I první řečník byl v podstatě tradiční. Úvodního slova se totiž ujal zástupce vrchního ředitele Sekce průmyslu a stavebnictví Ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Ten připomněl, že Koncepci zavádění metody BIM do veřejné správy přijala vláda ČR již v roce 2017, a tudíž máme za sebou prvních pět let. Česko tak postupuje podobnou rychlostí jako okolní státy, protože si uvědomuje, že pro budoucnost stavebnictví je digitalizace důležitá. Muřický také připomněl, že v roce 2022 vstoupil do legislativního procesu věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, tedy takzvaný Zákon o BIM. „Ale abychom mohli někomu uložit povinnost metodu BIM využívat, musíme mít jistotu, že vše je pro to opravdu dobře připravené.“, uvedl Muřický, který také zmínil, že na konci loňského roku uložila vláda ČR Ministerstvu průmyslu a obchodu připravit aktualizaci Koncepce zavádění metody BIM s termínem do 30. listopadu 2023.

Právě aktualizace vládní Koncepce BIM byla i jedním ze stěžejních témat vystoupení generálního ředitele České agentury pro standardizaci Zdeňka Veselého. „Za pět let bylo uděláno opravdu hodně práce a my jsme se posunuli kupředu.“, uvedl Veselý a pokračoval: „To ale neznamená, že by před námi nebyla celá řada dalších úkolů. Spolupráce s MPO na nové podobě Koncepce zavádění metody BIM a současně práce na aktualizaci námi vydaných dokumentů a metodik, patří mezi ty nejdůležitější.“ Veselý ve svém vystoupení současně sdělil, že cílem Agentury ČAS je v dalším období pomoci k zasypání příkopů a nastavení otevřeného, férového a vzájemně prospěšného dialogu mezi Agenturou ČAS a celou českou stavařskou veřejností.

Digitalizace stavebnictví obnáší, kromě využívání metody BIM, také digitalizaci dalších agend státu. Mezi jinými sem patří například digitální stavební řízení, ale také projekt Národního geoportálu územního plánování (NGÚP) či agenda identifikačního čísla stavby. Tyto a další projekty připomněl ve svém vystoupení Petr Klán z Ministerstva pro místní rozvoj. „Řada krizí, kterými jsme prošli a procházíme v poslední době, nám ukázala, důležitost digitalizace. Díky jednotnému pohledu na data, která už dnes máme v roztříštěné podobě, se bude moci stát lépe rozhodovat a být méně „otravný.“, uvedl Klán.

Závěr prvního bloku potom obstaralo vystoupení Františka Korbela z advokátní kanceláře Havel & Partners. To se zaměřilo na aktuální legislativu související s BIM, zejména na přípravu paragrafového znění Zákona o BIM, o kterém hovořil  Eduard Muřický. „V legislativním plánu práce vlády se s předložením návrhu zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (BIM) počítá v září 2023.“, uvedl Korbel a informoval, že v současnosti panuje shoda na tom, uložit používání metody BIM jako povinné pro vybrané zakázky a vybrané veřejné zadavatele.

BIM je tu především, aby usnadnil práci

V úvodním bloku zaznělo z úst Zdeňka Veselého mimo jiné i to, že důvodem pro používání metody BIM by neměla být povinnost, ale prostě skutečnost, že může výrazně uspořit práci, snížit množství chyb a zefektivnit celý proces výstavby. Předznamenal tím i hlavní náplň druhého bloku konference, který dostal název „BIM pro lepší pracovní den“. Jeho cílem bylo ukázat, že metoda BIM nemá za cíl věci komplikovat nebo přidělávat práci, ale naopak díky svým přínosům zlepšit běžný pracovní den každého z lidí zainteresovaných na stavbě.

Třeba tím, že budou mít včas k dispozici informace pro rozhodování. Na to upozornila ve své úvodní přednášce projektová manažerka DSS Kateřina Schön. „BIM znamená především sdílení informací.“, uvedla Schön hned na úvod své přednášky, ve které představila metodu BIM trochu jinak. Protože, jak uvedla: „Začít využívat metodu BIM je tak snadné, jen se nebát!“. Podle Kateřiny Schön máme při využívání metody BIM k dispozici otevřenou „databázi“ informací o celé stavbě. „Základem je především efektivní sdílení informací mezi všemi účastníky stavebního procesu v reálném čase, na jednom místě, nad jedním modelem.“, připojila Schön a dále se věnovala také vysvětlení toho, jak spolu souvisí české zkratky IMS a DiMS, a OIR/PIR/AIR/EIR podle důležité bimové mantry ČSN EN 19 650. Ukázala, že tyto pojmy, které jsou zmíněné i v příslušných technických normách, nejsou v rozporu s využíváním informačního modelu stavby (IMS), právě naopak.

Na vystoupení Kateřiny Schön pak navázali dva, opět tak trochu tradiční, zahraniční hosté. Jaan Saar z Estonska ukázal, jak zásadní roli může hrát BIM v digitálním stavebním řízení a jak z jejího využívání mohou těžit nejen stavebníci, ale i stát. „Stavební řízení založené na využívání metody BIM bude znamenat zásadní přelom v digitalizaci stavebnictví jako sektoru,“ prohlásil Saar. Na jeho vystoupení navázal Adam Matthews, který nejen představil důvody a fungování platformy Global BIM Network, ale ukázal také nově připraveného Průvodce digitální transformací, který se právě ze spolupráce v rámci GBN zrodil. „Začali jsme mít pocit, že nám chybí celosvětová platforma. Ukazovalo se totiž, že bez ohledu na kontinent, potýká se veřejná správa při využívání metody BIM s podobnými výzvami,“ osvětlil Matthews důvody vzniku Global BIM Network.

Poslední vystoupení první části konference patřilo opět pohledu legislativy. Libor Novák z advokátní kanceláře Havel & Partners zastoupil za svého kolegu Josefa Hlavičku. Jeho prezentace se věnovala problematice využívání metody BIM z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek. Samozřejmě nezůstalo jen u jednoho tématu, a i podle následné velmi živé diskuse se přednáška skutečně trefila do černého. Navíc debaty pokračovaly i během oběda.

Přehrajte si jednotlivá vystoupení na konferenci 
BIM 2023: budoucnost metody BIM (nejen) ve veřejné správě
na našem YouTube kanále.