kontaktujte nás
Přihlášení/Registrace
odpočet začal... zbývá hodin

3.2. Dlouhodobé přínosy používání BIM

Přechod na BIM je spojený se změnou současných procesů především po stránce komunikace, předávání a sdílení dat. Druhou oblastí změn je zavedení nových technologií, které umožní modely BIM vytvářet, využívat a efektivně podporovat změnu komunikace a procesů prováděných v rámci celého životního cyklu stavby. Třetí důležitou oblastí je přínos BIM z hlediska udržitelné výstavby a komplexní kvality staveb. Nejdůležitější přínosy využití BIM v průběhu celého životního cyklu stavby jsou následující:

  • úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla;
  • zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu;
  • zlepšení kontroly stavebního procesu;
  • zlepšení kvality výsledného díla;
  • předcházení kolizím (jejich detekce před realizací stavby) a nedorozuměním při práci s informacemi vzniklých použitím starých verzí;
  • zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby (i pro netechnické profese pracující na projektu);
  • reálná možnost průběžného začlenění všech potřebných profesí již při návrhové fázi projektu (např. rozpočtář, správce budovy);
  • ochrana životního prostředí s důrazem na energetické úspory (snížení energetické náročnosti budov) díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu a využití údajů v případě změny dokončené stavby (rekonstrukce) nebo její odstranění;
  • možnost snadnějšího zpracování variant;
  • zefektivnění ekonomického řízení staveb (projektů) a to od prvotní kalkulace, přes výběr a průběžné kalkulace až po samotnou fakturaci;
  • významné podklady pro navrhování, instalaci, provozování a výměnu zařízení;
  • dostupnost aktuálních informací na jednom místě;
  •  podpora rozvoje datové základny národní infrastruktury pro      prostorové informace.


Investice vložená do vytvoření komplexního vícerozměrového modelu je díky širšímu rozložení v čase mnohem efektivnější, než je tomu u stávajících řešení. A to i přes to, že vstupní investice do tvorby modelu pro BIM bývá vyšší než u klasického způsobu tak, jak se provádí dnes (2D dokumentace, tabulky, tištěné dokumenty), a může znamenat větší časovou a odbornou náročnost pro projektanta.

Předpokládaná úspora nákladů za celý životní cyklus stavebního díla

Z průzkumů v evropských zemích činí uváděná úspora díky použití metody BIM 20 % z celkových nákladů na celý životní cyklus stavby (zdroj: UK Project Case Studies 2004 pro normu BS1192:2007). Úspora v rámci pořizovaní nových nebo změn dokončených staveb (rekonstrukce) veřejné správy by mohla být následující:

Veřejné zakázky (VZ) na stavební práce v roce 2015 (kompletní údaje za rok 2016 nebyly v době tvorby Koncepce k dispozici) činily 118,7 mld. Kč/rok (zdroj: informační systém o VZ). Úspora 20 % by tedy v případě veřejných stavebních zakázek činila cca 23,7 mld. Kč ročně. Tato úspora je optimistickou variantou úspor očekávaných v rámci zavedení metody BIM u veřejných zakázek. Jedná se zejména o snížení rizika vzniku dodatečných nákladů z důvodu položek neuvedených v rozpočtu.

Základní rozdělení nákladů na stavbu během jejího životního cyklu je uvedeno v kapitole 5.6. Náklady na fázi navrhování činí cca 2 %, na realizaci stavby 34 % a na správu a údržbu 64 %.

Za předpokladu, že 34% podíl nákladů na realizaci nových staveb je výše uvedených 118,7 mld. Kč (za sledované období roku 2015), představuje 64 % na správu a údržbu více než 223 mld. Kč. Při předpokládané průměrné životnosti staveb 50 let se pohybuje částka na jejich správu a údržbu ve výši 4,4 mld. Kč. Při uváděné 20% úspoře, díky zavedení metody BIM, lze předpokládat roční úsporu při správě a údržbě staveb pořízených v roce 2015 přibližně ve výši 880 mil. Kč.

Při posuzování celkových nákladů na životní cyklus stavby činí podíl na provozování cca 64 %. V roce 2016 evidoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM, zdroj: www.uzsvm.cz, Výroční zpráva za rok 2016) státní majetek celkem v hodnotě přesahující 18,6 mld. Kč, z toho bylo k 31. 12. 2016 v majetku státu (veřejné správy) evidováno 3 163 budov, u nichž výdaje za správu a údržbu činily ročně přibližně 3,3 mld. Kč.

Diskuze

Kontaktní formulář

 

Podmínky