kontaktujte nás
Přihlášení/Registrace
odpočet začal... zbývá hodin

3.5. Specifika pro dopravní stavby a další druhy infrastrukturních a speciálních staveb

Modelování staveb s použitím vhodných SW ve více než dvou rozměrech je způsob práce známý pro celou řadu projektových kanceláří, geodetických firem a zhotovitelů dopravních staveb. Především na významnějších projektech je pomocí této metody dosahováno vyšší efektivity pro přípravu dokumentace stavby, nižšího množství chyb a přípravy podkladů pro geodetické práce a automatizace procesů výstavby.

Dopravní stavby

Do působnosti Ministerstva dopravy ČR (MD) a resortních organizací jako např. Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR), Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) spadají povinnosti spojené s výstavbou, modernizací, opravami a údržbou dopravní infrastruktury (pozemních komunikací kategorie dálnic a silnic I. třídy, železničních komunikací a vodních cest).  V souladu se záměry technické politiky a potřebami rozvoje resortu dopravy zajišťuje MD ve spolupráci se SFDI, ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR průběžně tvorbu nových a aktualizace (revize, změny, dodatky) stávajících resortních předpisů v oblasti dopravní infrastruktury. Technické předpisy MD, zpracované na základě nejnovějších a ověřených poznatků vědy, techniky a praxe, mají přinášet optimální a racionální řešení zejména z hlediska jednotnosti, hospodárnosti, kvality, spolehlivosti, životnosti, ochrany zdraví a životního prostředí, bezpečnosti osob, prací a objektů staveb. Technické podmínky, které jsou součástí resortních předpisů, umožňují v porovnání s českými technickými normami (ČSN) rychlejší zavádění nových poznatků do praxe, detailnější a komplexnější zpracování podle potřeb oboru a jednotlivých správců. Tyto materiály a jejich revize, a tedy i revize požadavků na metodu BIM a samotné informační modely staveb, jsou klíčové pro jejich další využití.

Standardizace procesů BIM a použití informačních modelů staveb je pro dopravní stavitelství významné hned z několika důvodů. Prvním důležitým faktorem je značný rozsah sítě pozemních komunikací, železniční sítě a vodních cest. Ve srovnání s ostatními typy staveb je velký rozsah majetku navíc ještě umocněn skutečností, že dopravní infrastruktura je převážně ve vlastnictví státu a územních samospráv. Roli zadavatelů u státem vlastněné dopravní infrastruktury plní pouze tři velmi významné resortní investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC, ŘVC ČR). Dopravní stavby realizované těmito zadavateli jsou financovány prostřednictvím SFDI. Z výše uvedeného vyplývá velká míra koncentrace pravomocí a odpovědnosti za stavby dopravní infrastruktury, což lze považovat za druhý významný faktor. Oba tyto faktory současně mohou znamenat, že přijetí rozhodnutí o použití informačních modelů dopravních staveb bude jednodušší, na druhou stranu skutečné zavedení procesů BIM do praxe bude náročnější, s více riziky než u pozemních staveb a bude vyžadovat řešení připravené na míru potřebám státní správy dané infrastruktury.

Při přípravě tohoto řešení bude nutné brát do úvahy ještě další skutečnosti. Významným specifikem dopravních staveb je jejich prostorové umístění a potřeba spravovat informační modely jako geografická data. V dopravním stavitelství hovoříme převážně o vzájemně propojených liniových stavbách, na rozdíl od pozemního stavitelství, kde se vyskytují bodové stavby (umístěné převážně na soustředěném prostoru se složitějším vnitřním uspořádáním). Toto specifikum souvisí jak se SW nástroji, které slouží pro přípravu informačních modelů, tak s nástroji, které slouží pro jejich využití během realizace projektu. Pro správu těchto dat je využíváno geografických informačních systémů, které budou muset mít jasně definovanou vazbu na informační model stavby.  Pozemní stavby také nemají tak propracovaný systém standardizace jako je tomu v případě technických podmínek pro dopravní stavby.

U všech dopravních staveb je nutno zajistit ochranu veřejných zájmů, hospodárné a efektivní vynakládání finančních prostředků, bezpečnost dopravy, nezbytnou jednotnost parametrů, spolehlivost, životnost a kvalitu díla, zabezpečení a ochranu dat. Tak, aby tyto skutečnosti byly zajištěny, je potřeba, aby i požadavky na informační modely staveb a BIM metodiky pro stavby dopravní infrastruktury byly v  souladu s celostátní Koncepcí.

Státní fond dopravní infrastruktury sestavil expertní pracovní skupinu složenou ze zástupců MD, MPO, ŘSD ČR, SŽDC, ŘVC ČR, akademické sféry a expertů nominovaných odbornými sdruženími a svazy. Souběžně s touto Koncepcí zavádění metody BIM v ČR je pod záštitou SFDI připravována sektorová koncepce implementace informačního modelování staveb pro resort dopravy a jsou připravovány pilotní projekty k realizaci již v roce 2017.

Stavby veřejné energetické infrastruktury

Mezi veřejnou energetickou infrastrukturu patří zejména přenosová a distribuční soustava elektřiny, přepravní a distribuční soustava plynu, rozvodná tepelná zařízení a stavby pro dopravu ropy a ropných produktů (ropovody a produktovody). Přenosová a distribuční soustava elektřiny je tvořena nadzemním vedením (vodiče s podpěrnými body – stožáry, vč. dalších zařízení), podzemním vedením (elektrický kabel uložený v zemi) a rozvodnami vč. transformoven. Přepravní a distribuční soustavu plynu tvoří potrubní vedení, na jejichž trase se nacházejí zařízení (kompresní, předávací a regulační stanice, rozdělovací uzly a trasové uzávěry). V teplárenství se jedná o tepelné potrubní sítě a předávací stanice. Ropovody a produktovody jsou podzemní potrubní systémy s obslužným zařízením, koncovými prvky a řídícím pracovištěm operátora liniového systému.

Obdobně jako pro dopravní stavby platí, že se jedná o vedení, tj. o liniové stavby, což je zásadní rozdíl ve srovnání se stavbami pozemními. Zařízení nacházející se na energetických liniových stavbách, jako jsou kompresní stanice, rozvodny a další, obsahují z velké části technologické objekty a v areálu mohou být administrativní a další budovy.  

Lze tedy konstatovat, že liniové energetické stavby jsou z hlediska jejich realizace po stavební stránce velmi jednoduché konstrukce, u kterých bude ještě potřeba uplatnění metody BIM posoudit. Předpokládá se, že metoda BIM se použije u budov, jež jsou součástí veřejné energetické infrastruktury.


Vodohospodářské stavby

Metodu BIM lze uplatnit také u vybraných vodohospodářských staveb. Jedná se především o významné stavby vodohospodářské infrastruktury, které mají charakter staveb podobný stavbám pozemním, resp. dopravním. Jde o stavby převážně bodové, jejichž charakteristiky se v čase nemění v závislosti na přírodních poměrech, nebo se mění řízeně. Jedná se o stavby typu přehradních hrází, velkých jezů a vodních nádrží, plavebních komor, vodních elektráren, čistíren odpadních vod, komplexních protipovodňových opatření, shybek či o významné úpravy vodních toků atd.

Naproti tomu existují vodohospodářské stavby, které jsou konstrukčně jednoduché, během své životnosti jsou značně ovlivňovány přírodními vlivy (proudící vodou, sedimentací atd.), a jsou proto často nepředvídatelně tvarově a funkčně nestálé. Jedná se např. o stavby běžných úprav vodních toků, opevnění koryt, jednoduché protipovodňové hráze, rybníky a malé vodní nádrže, drobné objekty na vodních tocích (např. limnigrafy, měrné profily, příčné prahy, štěrkové přehrážky, skluzy, rybí přechody atd.), dále pak činnosti jako jsou některé revitalizace toků, těžení nánosů, vegetační opevnění atd. a také opravy a údržba výše uvedeného. Mnohdy se kvůli jejich rozsahu jedná o stavby sice konstrukčně jednoduché, zato finančně náročné. U těchto druhů staveb by zřejmě zvýšené vstupní investice do tvorby modelu BIM nevyvážily nízké množství informací, které by BIM model obsahoval.

Z výše uvedených důvodů by bylo vhodné sestavit i expertní skupinu pro BIM se zaměřením na vodohospodářské stavby, složenou ze zástupců MZe a organizací sdružující projekční organizace, realizační firmy, vlastníky a provozovatele z oblasti vodohospodářských staveb, která by sloužila současně jako konzultační a poradní orgán v této oblasti.

Na příkladu vodohospodářských staveb lze vidět, že při uplatňování metody BIM je nutné zohlednit také druh stavby. Tato okolnost bude v rámci dalšího rozvoje BIM (pilotní projekty) analyzována a povinné používání BIM v rámci veřejných zakázek bude upřesněno dle závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a právě s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb. Důležitou proměnnou zde bude hrát i stupeň podrobnosti BIM pro jednotlivé typy staveb.

Diskuze

Kontaktní formulář

 

Podmínky