Zavádění BIM není jen otázkou České republiky. Aktivity pro stanovení podmínek a pravidel se objevují po celém světě a v rámci jednotlivých států se připravují plány na zavedení BIM buď pro úroveň veřejných zakázek, nebo pro celé stavebnictví. Někde jsou již pravidla daná, někde se státy zaměřují na správu svého veřejného majetku, jinde na technickou normalizaci. Přístupy se liší i podle stupně vývoje lokálního stavebního trhu. Následující tabulka uvádí výběr evropských zemí, které jsou v zavádění BIM aktivní:

Rozšíření zájmu o metodu BIM lze ilustrovat mapou zemí, které se věnují technické normalizaci pro tuto oblast v rámci mezinárodní komise ISO/TC59/SC13 (modře vyznačené státy – členové v ISO, žlutě vyznačené státy - pozorovatelé). Zároveň jsou zde vyznačeny i země, které již mají stanoveno používání BIM jako povinnost na různých úrovních. Uvedený rok je termínem zavedení povinného používání BIM v jednotlivých zemích.

U evropských zemí je patrná snaha kombinovat místní lokální podmínky a nové přístupy, zároveň je však zřejmá i snaha vzájemné komunikace a sdílení zkušeností. Proto na evropské úrovni vznikla EU BIM Task Group, která bude vytvářet doporučení na základě informací shromážděných z jednotlivých zemí. Konkrétní systém zavedení BIM však musí řešit každá země sama. ČR má v této skupině své zástupce.

Po provedeném srovnání různých přístupů lze konstatovat, že pro podmínky České republiky bude nejvhodnější cesta založená na prosazování BIM veřejným sektorem. Za plnění úkolů vyplývajících z této Koncepce budou odpovědné příslušné resorty (viz kapitola 6.2). MPO zajistí vzájemnou koordinaci a komunikaci mezi odpovědnými ministerstvy, odbornými institucemi a komerční sférou tak, aby se předešlo roztříštěnosti, neefektivní duplicitě činností a hlavně nejednoznačnosti potřebných dílčích kroků pro splnění celkového cíle.  

Základem by se měly stát technické normy, které jsou tvořeny na mezinárodní úrovni, s jejich minimálním přizpůsobením lokálním podmínkám. Stanovení obsahu a úrovní podrobnosti informačního modelu by se mělo provést na základě požadavků z praxe a tyto požadavky ověřit na vybraných pilotních projektech. Do obsahu modelu by měly být zahrnuty i požadavky a stanoviska všech dotčených orgánů potřebné pro umístění a povolení stavby.

Dle zkušeností ze zemí, kde je BIM již využíván, se pro veřejnou správu ukazuje jako klíčová práce s lidmi a řízení změny provádění jejich stávajících činností. Jedním z klíčových prostředků pro zavádění BIM v oblasti veřejné správy je podpora a realizace  pilotních projektů. Prostřednictvím pilotních projektů získává stavebník zkušenosti se zadáváním, kontrolou a realizací BIM projektů. Tyto zkušenosti dále vyhodnocuje a zohledňuje v připravovaných materiálech. Mimo jiné díky pilotním projektům dochází také ke kultivaci tržního prostředí a postupnému standardizování výstupů trhu. Základem zdařilé implementace BIM v rámci celého životního cyklu stavebního projektu (projektem zde není myšlena pouhá samotná návrhová fáze projektu) je důsledné nasazení a využívání společného datového prostředí (CDE) dostupného všem účastníkům projektu. CDE je informačním a komunikačním centrem. Pouze tak je možné informace o projektu (včetně 3D modelu napojeného na další negeometrická data) řídit a zajistit, že všechny budou pro investora dostupné na jednom místě a v aktuální verzi.

Patrně nejvíce dotčenou oblastí bude spolupráce jednotlivých účastníků stavebního procesu. Zde je možné se poučit a začít co nejdříve s řízenou masivní osvětou vysvětlující podstatu změn s postupným využíváním metody BIM (viz kapitola 5.12). Další dotčenou oblastí bude i způsob předávání dokumentace. Cílem je celková digitalizace stavebnictví a elektronické předávání informací. Tématem zemí EU je přechod komunikace se státní správou z papírové podoby na elektronickou. Srovnáním různých zemí i konzultacemi bylo ověřeno, že jednotlivé země řeší velmi podobné otázky, jen každá země dává důraz na trochu jiný aspekt zavádění.

Doporučení:

• zajistit činnost státní příspěvkové organizace, která bude zajišťovat zejména plnění úkolů vyplývajících z této Koncepce
• využít pro zveřejňování požadavků, postupů a metodik možností technické normalizace, popř. jiných dokumentů jako výhodnějších v porovnání s cestou právních předpisů (tu použít jen ve skutečně nutných případech, např. ve vazbě na tvorbu nového stavebního zákona a předpisů souvisejících)
• inspirovat se zkušenostmi ze zahraničních pilotních projektů a již realizovaných projektů, které alespoň na části procesu využily BIM, a hledat podněty pro odbornou diskusi o možnostech jejich využití při tvorbě české metodiky
• určit jasně a srozumitelně povinnost použití BIM pro veřejné zakázky na stavební práce, financované z veřejných rozpočtů, od určité velikosti a druhu stavby s dostatečně dlouhým přípravným obdobím (viz kapitola 5.11)