O metodě BIM se začalo v širším měřítku diskutovat v ČR v roce 2011. Impulsem byly aktivity inovativních projektových firem, které svůj rozvoj viděly v oblasti 3D, ale v té době bez dalšího přesahu směřujícího k použití dat v celém životním cyklu stavby. O předávání BIM dat a jejich významu se zatím příliš nemluvilo.
V současné době se již vyskytují návrhy staveb, u kterých je uváděno, že byly zpracovány pomocí metody BIM. Zajímavým počinem bylo i udělení zvláštní ceny za využití BIM v rámci soutěže Stavba roku 2016. Ve většině případů se však jednalo o částečné využití BIM pouze pro oddělené etapy stavebního procesu. Navíc vzhledem k tomu, že nejsou definovány standardy na národní úrovni, musí si účastníci každého projektu dohodnout vlastní podmínky, což je v mnoha případech nad jejich odborné i časové možnosti. Vznikají tak datové celky, které mají odlišný obsah a strukturu dat a jejichž využití v dalších fází projektu je problematické. Od r. 2012 jsou postupně přejímány technické normy organizace ISO a CEN týkající se metody BIM (viz kapitola 5.8), ale pro jejich aplikaci je potřeba vypracovat i příklady použití, resp. zpracovat jejich návaznost na současnou praxi.
V běžně používané praxi se zpracování BIM modelu objevuje nejčastěji v architektonicko-stavebním řešení dokumentace stavby, částečně i ve statických výpočtech s tím, že zde se většinou jedná o vstupy ze stavební části. Podobné výsledky jsou i pro část TZB, kde jsou v lepším případě projektanti schopni výstupy ve formě BIM modelu (3D) použít pro své návrhy jako vstup a případně poskytnout zpět své výstupy ve formě 3D pro koordinaci. Pro tyto profese je však tato situace velmi zřídkavá zejména i proto, že zvyklosti a normy pro 2D dokumentaci TZB se od pojetí v metodě BIM liší.
Pro etapu provádění stavby již některé stavební firmy přišly na výhody, které jim dostatečná úroveň informací z předcházejících etap poskytuje. Jmenujme si zde alespoň ty hlavní:
Oblasti oceňování a facility managementu jsou zatím velmi vzdálené praktickému využívání metody BIM, a to z jednoho společného důvodu – absence technického standardu informací obsažených v 3D modelech (více v kapitole 5.2).
Progresivní oblastí jsou výrobci stavebních materiálů. Zde probíhá živelná tvorba individuálních knihoven prvků. Někteří výrobci již takové knihovny a katalogy na svých stránkách uvádějí, většinou se však jedná pouze o částečná data a často určená jen pro vybrané SW nástroje. Předpokladem skutečného využití metody BIM v praxi je definice požadavků na vlastnosti stavebních výrobků a prvků pro tvorbu BIM modelu. Návrhem směru řešení se tato Koncepce zabývá v kapitole 5.3.
Obecně lze konstatovat, že BIM je aktuálně používán převážně v komerční sféře, a to především část směřující k vytvoření a práci s 3D modelem. Začínají nesmělé pokusy implementovat do smluvních vztahů BEP (BIM Execution Plan, tedy Prováděcí plán pro BIM) a začít postupně řešit a využívat základní procesy metody BIM.
Reálná praxe naráží na velmi malé znalosti, mediální zkratky či úzké komerční zájmy některých prodejců konkrétního dílčího SW řešení.
Na nastupující trend BIM začaly v ČR reagovat i vzdělávací instituce. Některé střední a vysoké školy se snaží zavádět BIM do svých studijních programů, nicméně se musí potýkat s řadou problémů (např. personální zajištění). Vliv BIM lze pozorovat i u poskytovatelů celoživotního vzdělávání a zvyšující se odbornosti konzultačních společností, které BIM pomáhají zavádět. Významnou překážkou správného zavedení BIM do vzdělávání je nedostatečně ukotvená praxe a nejednoznačný nebo nestandardizovaný pohled na to, jakým způsobem BIM správně realizovat.
Pro rozšíření metody BIM v podmínkách ČR chybí především lepší využití informací v navazujících etapách životního cyklu. Je patrná absence základních standardů, tedy pravidel a postupů, a posun od fragmentace celkového procesu ke spolupráci. Řešením je nejen definice základních požadavků a pravidel, ale větší důraz na informovanost a vzdělávání všech případných účastníků projektů využívajících metodu BIM a zejména pak těch, kteří mohou výsledná data nejlépe využít. V současné době se největší aktivita objevuje mezi projektovými firmami, chybí aktivity především mezi zadavateli dokumentace stavby, stavebními firmami a správci staveb. Tedy tam, kde metodika BIM přináší největší prospěch.
Důležitou otázkou, kterou je třeba dořešit, zůstává dostupnost standardů a nástrojů BIM pro všechny subjekty, které jsou účastníky celého stavebního procesu. Obecně platí, že standardy ve formě českých technických norem jsou dostupné za úplatu. Ostatní standardy vytvořené v rámci Koncepce budou veřejně dostupné zdarma. SW nástroje pro sestavení modelu BIM jsou dostupné za úplatu. Některé SW nástroje pro prohlížení modelu BIM jsou dostupné zdarma.
Doporučení:
Doporučeními pro Českou republiku se zabývají následující texty kapitoly 5.