Mnohem vyšší efektivity při použití metody BIM je možné dosáhnout, pokud bude součástí obecnější koncepce digitalizace celého stavebnictví (Stavebnictví 4.0), u níž se předpokládá, že bude pro Českou republiku zpracována. Přijetí Koncepce pro zavádění metody BIM v ČR je prvním významným krokem při digitalizaci stavebnictví.
Zde je možné se inspirovat sektorem průmyslu, jehož motorem je snaha o jeho konkurenceschopnost, inovativnost a zvyšování produktivity. Celosvětově jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout těchto cílů, je široké využívání počítačových systémů. Tato oblast dosáhla za posledních deset let masivního rozvoje a nabídla průmyslu obrovský potenciál, který může začít reálně využívat pro svoje potřeby. Obecně se pro propojené využívání počítačů používá pojem digitalizace průmyslu a celosvětově se vžilo označení Industry 4.0. Dynamika těchto změn a jejich význam do utváření celé společnosti dostal název "4. průmyslová revoluce".
Jednotlivé státy s ní spojují rozhodující úsilí pro posílení své konkurenceschopnosti. Proto se Industry 4.0 – Průmysl 4.0 stal základem pro národní programy v řadě zemí, formulovaných v letech 2014 - 2015 (například: USA, Francii, Německu, Číně, Japonsku a jinde). Česká studie Národní iniciativa Průmysl 4.0 byla dokončena 3. února 2016 a stala se podkladem pro unesení Vlády České republiky č. 729 ze dne 24. srpna 2016.
Tématem je nutné se zabývat jako celospolečenskou záležitostí, tedy jako "Společností 4.0", ve všech oblastech hospodářského a společenského života, která navazuje na Akční plán pro rozvoj digitálního trhu, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 917 ze dne 17. října 2016. Za účelem efektivního provádění agend spojených se 4. průmyslovou revolucí bylo usnesením vlády ČR č. 119 ze dne 15. února 2017 schváleno ustavení Aliance Společnost 4.0, která si dala za cíl vytvořit meziresortní koordinační mechanismus. Kromě jiného by měly pod touto aliancí vzniknout pracovně-koordinační výbory pro jednotlivé 4.0 agendy (předpokládá se, že bude zřízen výbor pro Stavebnictví 4.0).
Stavebnictví se v této oblasti rozvíjí pomaleji, v ČR i v EU patří k odvětvím, kde produktivita práce roste jen pozvolna. Je to zřejmě zapříčiněno rostoucí komplikovaností staveb a jejich konstrukcí, reagující na různé energetické, ekologické a další požadavky, ale i rozsáhlým uplatněním pracovní síly s nižší produktivitou. Stavebnictví patří mezi relativně konzervativní odvětví, a to se významně projevuje v jeho schopnosti investovat prostředky do inovací v oblasti informačních technologií.
Stát v tomto procesu může hrát velmi pozitivní stimulující roli, pokud stavebnictví nabídne jasně formulovanou koncepci rozvoje vlastní digitalizace procesů tak, aby na něj mohly všechny subjekty podílející se na jednotlivých projektech přirozeně navázat. Pod pojem Stavebnictví 4.0 však není možné zahrnout pouze úzké pojetí „stavebního průmyslu“, ale celý proces výstavby od podmínek pro umístění stavby do území a výběru lokality, přes projektovou a investiční přípravu, vlastní výstavbu až po provozování a údržbu staveb.
Z výše uvedeného vyplývá, že tato Koncepce je prvotním dílem komplexní koncepce Stavebnictví 4.0, která by měla zahrnovat veškeré oblasti, kterých se stavební projekty během svého celého životního cyklu dotýkají. Pro ilustraci zde uveďme jen oblasti související s metodikou BIM, které se nabízejí v první řadě:
Přínosy, které stát získá dosažením těchto cílů, jsou tak významné, že stojí za výrazné změny, které je nutné podstoupit, aby se staly běžnou realitou. Jde zejména o zvýšení efektivity práce, transparentnosti a především schopnosti státu mít řízený přístup k aktuálním informacím a efektivně je v reálném čase propojovat s jeho dalšími agendami.
S výše uvedenými tématy souvisí i označení e-Government. V České republice je tato agenda v působnosti Ministerstva vnitra. Myšlenkou e-Governmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. Budování jednotlivých pilířů e-Governmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Níže je uveden stručný soupis nejdůležitějších agend, které v rámci této iniciativy vznikly:
Dalším krokem k tomu, aby úřední záležitosti mohly být vyřizovány kdykoliv a odkudkoliv, kde je internetové připojení, je postupné zavádění inteligentních elektronických formulářů.
Významným námětem pro e-Government v oblasti stavebnictví jsou zejména elektronické povolovací procesy (vedoucí k umístění, povolení a kolaudaci stavby) a následné provázání údajů o stavbě s již existujícími registry a systémy určenými pro správu majetku. Řada úloh potřebných pro aplikaci BIM může využívat stávající nastavení pravidel a zabezpečení z již fungujících částí e-Governmentu.
Kromě zde již zmíněných témat (Společnost 4.0, e-Government) se Akční plán pro rozvoj digitálního trhu dotýká také oblasti SMARTCities (SMARTRegions). Inteligentní město je jedním z konceptů uplatnění principů udržitelného rozvoje do organizace města, který se opírá o využití moderních technologií s cílem zlepšit kvalitu života a zefektivnit správu veřejných věcí. Koncept SMARTCity nezahrnuje pouze oblast energetiky a dopravy, lze jej aplikovat také např. na odpadové a vodní hospodářství, e-Government a krizové řízení. BIM je jeden z nástrojů, které mohou významně podpořit rozvoj těchto aktivit. Každá stavba je součástí nějakého většího celku a s návazností na své okolí. Právě použití BIM v takovém případě umožní lepší koordinaci, více informací o těchto návaznostech při návrhu a sledování „chování“ stavby při užívání, jejich porovnávání a další aktivity. Model pro BIM lze tedy vnímat jako zdroj informací pro jejich další využití. Navíc použití BIM předpokládá jednotné datové strukturované modely staveb na daném území. Informace jsou tak dostupné ve stejné struktuře a obsahu.
Doporučení: