kontaktujte nás
Přihlášení/Registrace

5.5. BIM ve vztahu k rozpočtům, nákladům a harmonogramu stavby

Oblast oceňování (označovaná jako 5D) bude zavedením metody BIM v budoucnu dotčena velmi významně. Stávající metodiky oceňování a zvyklosti jsou v České republice dlouhodobě zakořeněné v praxi a jejich změna bude zdlouhavým a velmi náročným procesem, jak pro tvůrce nové jednotné metodiky, tak především pro všechny pozice, které cenu sestavují (např. rozpočtář). Celý proces by měl být evolučním, avšak s patřičnou dynamikou, aby se postupné změny ověřily v praxi a korekce se rychle zapracovaly do nové metodiky oceňování. Úkolem budoucí odborné diskuse je forma a podrobnost této nové standardizované metodiky oceňování s možností dalších revizí vlivem vývoje prostředí, která by měla vzniknout ve spolupráci všech autorů cenových soustav. Jedním z pohledů může být stanovení jen základního závazného popisovníku konstrukcí a ponechání detailní specifikace technologie jednotlivých tvůrcům cenových soustav.

Obecný přínos BIM a soustředění všech dat projektu na jedno společné datové prostředí (CDE) přináší reálnou možnost efektivně zapojit rozpočtáře již do procesu přípravy projektu a tím od začátku poskytovat relevantní finanční propočty realizace celého projektu. Přesnost a metodika ocenění bude samozřejmě odvislá od fáze projektu, ale sdílení informací v CDE umožní postupné upřesňování, variantnost a transparentní archivaci celého procesu. Pokud má být využit plný potenciál možností informací uložených v modelu BIM, sestaveném při návrhu stavby, bude nutné oceňovací systémy přímo navázat na data uložená ve formátu IFC, který je jediným otevřeným standardem pro ukládání modelů BIM. To znamená, že musí existovat metodika, jak sestavit kompletní seznam položek popisujících celý projekt. A to nejen výrobků, ale i jejich montáží a především konstrukčních prvků. Pro každou položku musí být stanovena jednoznačně měrná jednotka a musí existovat systém, jak z geometrické (3D) části BIM modelu zjistit její výměru.

Je zřejmé, že metodika oceňování musí respektovat požadavek na následnou algoritmizaci do jednotlivých oceňovacích systémů. Má-li být proces efektivní a pro oceňování jednoznačný, bude potřebná metodická standardizace tvorby 3D modelů a standardizace struktury negeometrických údajů k jednotlivým prvkům modelu (viz kapitola 5.2). Jinak bude oceňování velmi zdlouhavá a odborně náročná činnost vyžadující vysoké náklady na pořízení soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výhody BIM tak budou potlačeny.

Propojení oceňovacích systémů s 3D modely přinese velmi potřebné přesné a především automatické detekce a přenosy změn. A to jak z hlediska množství (výměr) jednotlivých prvků/položek, tak i v detekci přidaných či odstraněných prvků modelu. I zde je práce rozpočtáře neopomenutelnou součástí procesu, ale změní se více na sestavení ceny dle přesnějších podkladů, bez nutnosti vykonávat mechanickou práci kontroly nejednotnosti vstupů u všech účastníků výstavby. Změnová řízení tedy budou mnohonásobně efektivnější, ale především jednoznačně transparentní.

Vytvořením standardizované a pokud možno jednoduché metodiky oceňování spolu se standardizací 3D modelů může přinést celému odvětví významné finanční úspory v efektivitě práce, zrychlení procesu a významné odstranění chybovosti způsobené lidským faktorem.

Další samostatnou kapitolou je finální ocenění soupisu stavebních prací, dodávek a služeb. Zde mohou sehrát významnou úlohu potenciální tvůrci cenové soustavy, kteří by mohli nabídnout státní správě výchozí orientační jednotkové ceny pro jednotlivé položky tak, jak se to děje nyní např. v resortu Ministerstva dopravy. Nikdy však není možné očekávat, že tato databáze bude obsahovat kompletní škálu položek potřebných k ocenění a ceny platné pro každý individuální projekt, takže pro kvalitní ocenění bude samozřejmě i nadále potřeba kvalifikovaný rozpočtář. Zde je klíčový faktor v kvalifikaci rozpočtáře, aby posoudil každý projekt specificky, protože každý stavební projekt je opravdu jedinečný a žádná cenová soustava nemůže toto ve svých jednotkových cenách zohlednit. To musí nadále provést kvalifikovaný pracovník.

Poskytování cenových soustav může samozřejmě být i nadále předmětem komerční soutěže, ale metodika oceňování by měla být jen jedna a tedy z hlediska státní správy pod její kontrolou.

Pokud by stát dokázal navázat tuto standardizovanou metodiku oceňování na datové standardy pro zadávací řízení veřejných zakázek (viz kapitola 5.11), získal by postupně cenné znalosti, které by následně mohl efektivně využívat při vyhodnocování cenových nabídek na podobné nové zakázky či jejich části. Je možné zde uvažovat, že stát může tyto ceny statisticky zpracovávat a následně zveřejňovat jako svou orientační cenovou soustavu, avšak při respektování individuálnosti každé jednotlivé stavby. Tyto podklady mohou sloužit jako relevantní podklad pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, čímž se usnadní rozhodování a bude k dispozici kvalitní podklad pro odmítnutí případných námitek v tomto směru. Dalším efektem tohoto přístupu státu bude bezesporu kultivace celého stavebního procesu, a to jak ve fázi prvotního výběrového řízení, tak především v oblasti potenciálních víceprací. Nic nebrání využití těchto principů i pro komerční výstavbu.

 

Časovým plánováním v BIM prostředí (označováno 4D) je myšleno propojení jednotlivých prvků, elementů modelu s externě zpracovaným časovým plánem (harmonogramem). Ten je vytvořen standardními nástroji pro tvorbu harmonogramů. Toto propojení prvků nD modelu a harmonogramu umožňuje modelování postupu výstavby, animaci dovolující ověřit úplnost a správnost navrženého postupu realizace a proveditelnost jednotlivých konstrukcí či technologických celků a časové možnosti jejich provedení.

Podrobnost zobrazení jednotlivých fází stavebního projektu závisí na zvolené podrobnosti členění BIM modelu a harmonogramu, tedy na míře agregace prvků modelu a položek harmonogramu. Míra agregace by měla odrážet rozhodující činnosti (a reálné technologické a technické požadavky na výstavbu) a možnosti zobrazení, harmonogram by neměl být příliš podrobný. Míra agregace položek harmonogramu a členění 3D modelu určují následnou složitost propojování prvků pro animaci.  Datová struktura obou vstupů je v tomto ohledu rozhodující pro snadné provázání harmonogramu s modelem.

Pokud je obsah informací modelu zpracován v dohodnutém standardu (viz kapitola 5.2), lze připravit „univerzální“ pravidla propojování prvků a položek, podle kterých se jednotlivé prvky navzájem snadno identifikují. Toto propojení dále umožňuje simulaci cost/cash flow podle harmonogramu v jednotlivých fázích stavebního projektu jako významný benefit pro stavebníka. Umožňuje sledovat reálný průběh projektu pro kontrolu finančních prostředků. Předem připravené agregované položky kalkulace (cenových ukazatelů) se propojí s časovým plánem a prvky modelu. Této funkcionality lze ale dosáhnout jen racionálním propojením oceňovací soustavy, položek časového plánování a prvků 3D modelu (je nutné, aby vzájemně konvenovaly – soulad struktury a obsahu).

Při správném propojení jednotlivých položek v harmonogramu s jejich obrazem v BIM modelu lze následně snadno zobrazit rozdíly v předpokládaném a reálném postupu výstavby. Tato funkce je založena na možnosti vytvoření směrných plánů, které se nahrají v podobě harmonogramu (součást harmonogramu) do modelu. Model se poté rozloží na dva identické virtuální obrazy, které je možné porovnávat mezi sebou v závislosti na postupu výstavby a tak jednoduše demonstrovat průběh a případné zpoždění/předstih projektu. Dále lze využít usnadnění identifikace konkrétního procesu/činnosti, jež byl důvodem případného zpoždění.

Úspory zajistí kvalitně nastavené logistické kanály, které lze na základě známého vývoje výstavby předem zabezpečit, případně v předstihu pozměnit. Tím je možné docílit značného zvýšení efektivity v zásobování stavby materiálem a potlačit nutné prostoje a zpoždění při manipulaci, uskladnění nesprávně dodaného materiálu a případné úplné vrácení.

Pokud je BIM model zpracováván v nestrukturovaných prvcích a položkách (nákladových, časových) bez použití ustálených (dohodnutých) způsobů zatřídění, je požadované propojení dat pro animaci velice časově a odborně náročné a mizí možná efektivita využití dat.


Doporučení:

  • vytvořit standardizovanou metodiku oceňování navázanou na standardizované datové struktury a její vyžadování pro účely veřejných zakázek
  • stanovit pravidla tvorby vstupního modelu a minimální rozsah údajů, které má obsahovat, pro účely oceňování a plánování časového průběhu výstavby

Diskuze

Kontaktní formulář

 

Podmínky