Donedávna byla většina GIS (Geografické informační systémy) založena na 2D objektech a informacích k nim připojených, a tomu byly přizpůsobeny analytické a vizualizační nástroje a postupy. I v GIS však vzrůstá zájem o modelování ve třech dimenzích a vzrůstá i počet aplikací, které využívají 3D data. Nejčastěji se v této souvislosti uvádějí aplikace pro 3D katastr a městské modelování. Data pro GIS jsou často drahá na pořízení, a pokud jde o data proměnlivá v čase, stojí udržování dat v aktuální podobě další nezanedbatelné prostředky. Nejlevnější jsou samozřejmě data, která se nemusí vytvářet. Znamená to využít existující data, pokud jsou taková k dispozici a použít je přímo, nebo z nich vytvořit data odvozená, která budou vhodná pro další práci. Významným a informačně bohatým zdrojem 3D dat o stavbách jsou nesporně BIM modely.
GIS modely jsou zaměřené více na obecné prostorové informace, kdežto BIM modely jsou úzce zaměřeny na informace o stavbách a procesech souvisejících s výstavbou. Hlavními rozdíly mezi modely BIM a GIS je jejich způsob vytváření a měřítko a s tím související úroveň podrobnosti. BIM model je zpravidla vytvořen jako komplexní model, který v maximálně možné míře odpovídá realitě, aby bylo možné jej použít pro analýzy a plánování realizace projektu. Geografické informační systémy pracují naopak spíše s induktivními modely, které vychází z existujících dat z různých zdrojů a umožňují pak provádět analýzy na modelu, jehož jádrem jsou existující data o prostředí a prostorové a sémantické vztahy objektů v tomto prostředí. GIS se také zpravidla používá pro modelování v menším měřítku (větší území) než BIM.
Přesto se oba tyto přístupy setkávají na úrovni modelování staveb, stavebních komplexů a měst. Proto je třeba se zabývat jejich interoperabilitou a možnostmi vzájemného využití dat i analytických možností. Následující obrázek ukazuje možný postup při využití analytických možností GIS systémů (návaznost na externí prostorová data, prostorové analýzy) způsobem, kdy jsou výsledky analýz promítnuty do původního BIM modelu tak, aby výsledky mohly být využity dále v procesu návrhu stavby. Obdobně lze samozřejmě využít BIM modely přímo pro potřeby GIS aplikací pro státní správu, kdy informace z BIM modelů mohou být užitečné všude tam, kde se pracuje s prostorovými informacemi o budovách.
Z existujících GIS standardů je třeba zmínit standard CityGML a datové modely INSPIRE (především datové specifikace pro budovy, inženýrské sítě a dopravní sítě), které v oblasti modelování budov vycházejí právě ze specifikace CityGML a dále ji rozvíjejí a upřesňují. V konečném důsledku by mohly být modely BIM publikovány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/EC, o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), která je transponována zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
Pro využití BIM modelů v oblasti GIS se v rámci organizace ISO zpracovává projekt společný pro TC 211/WG 10 a TC 59/SC 13 – ISO/AWI 19166, Geografická informace – Mapování BIM do GIS (B2GM). Tato mezinárodní norma definuje koncepční rámec a mechanismy pro mapování informačních prvků z informačního modelu stavby (BIM) do geografických informačních systémů (GIS) pro přístup k potřebné informaci na základě konkrétních požadavků uživatele. Bude zahrnovat tři mechanismy:
- BIM pro GIS Element Mapping (B2G EM);
- BIM do GIS LOD (Level of detail) Mapping (B2G LM);
- BIM do GIS Perspective Definition (B2G PD).
Předpokládá se využití stávajících mezinárodních norem pro jazyk GML (ISO 19136:2007), CityGML (OGC Standard) a Industry Foundation Classes (IFC, ČSN EN ISO 16739).
V souvislosti s GIS je potřeba uvést návaznost na strategický dokument Ministerstva vnitra "Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020", jehož přílohou je mj. opatření 63 - Zavedení informačního modelování staveb (BIM) pro potřeby veřejných zadavatelů, analýza současného stavu a návrh metodiky předávání dat mezi etapami životního cyklu stavby včetně stanovení potřebných zdrojových prostorových informací a využití vytvořených dat. Subjektem odpovědným za plnění tohoto opatření je MPO.
Doporučení: