A tenhle znáte? Potkají se dva kolegové ze stavební branže. Je jedno, jestli to jsou rozpočtáři, přípraváři, projektoví manažeři či stavbyvedoucí, a jeden povídá tomu druhému: „Představte si, že už existuje jeden univerzální formát pro výměnu dat…
…takže veškeré nabídky, poptávky, měsíční fakturace či změny při realizaci si mezi sebou investoři, developeři, generální dodavatelé a subdodavatelé předávají v jednotném výměnném formátu. Ten snadno a rychle každý ze specializovaných softwarů přečte. Firma s ním tak může bez problémů dál pracovat a upravený nebo doplněný dokument pak jednoduše poslat dál. Vše lusknutím prstu“. „Moment!“ zarazí se druhý kolega a nejistě se zeptá: „A takový formát fakt existuje?“ „Ale kdepak, já jen říkám, představte si to!“ Pravda je, že v současnosti nic takového není k mání, ale já jsem optimista a věřím tomu, že se začíná blýskat na lepší časy.
Ostatně jeden úspěšný pokus o univerzální formát už tu kdysi byl. Jmenoval se ORF (Obecný Rozpočtový Formát) a všichni tvůrci stavebních softwarů jej zařadili do svých systémů. Firmy si tak dokázaly jednoduchým způsobem mezi sebou předávat rozpočty. To bylo ovšem před cca 20 lety, tenkrát se pracovalo ještě v operačním systému DOS. Dnes jsme mnohem dále a formát ORF už je dávno historií. Nyní však nazrává čas, kdy si víc než kdy jindy uvědomujeme (také v souvislosti s příchodem BIM), že současný stav je už neudržitelný.
V současnosti je v českém stavebnictví jednoznačně nejčastějším výměnným formátem mezi různými firmami excel, a na jednom projektu se může takových firem podílet i několik desítek. Rozpočty do excelových tabulek generují většinou různé softwary, které na trhu jsou. Navíc se excely v průběhu přípravy nebo realizace různě upravují a „vylepšují“. A tak všechny softwarové společnosti dělají a stále dokola aktualizují různé šablony a pomůcky pro uživatele, aby byli schopní všechny ty excely co nejrychleji a nejpohodlněji zpracovat. I přesto spousta kvalifikovaných osob dnes a denně složitě importuje nebo dokonce ručně přepisuje informace z excelu do nějakého systému a zase zpět. A to mi přijde v 21. století naprosto šílené. Ale jak už jsem psal na začátku, já jsem optimista. A mám k tomu minimálně dva pádné důvody.
Tím prvním je, že například v sousedním Německu s podobným výměnným formátem ve stavebnictví již více než 20 let pracují a je tam státem podporovaný. Více informací naleznete například zde. Takže víme, že to jde, když se chce.
Druhým důvodem je, že součástí „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“, která byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, je i tato oblast. Konkrétně se jedná o stanovení jednotného datového formátu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb – „stanovit používání jednotného standardizovaného datového formátu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr pro zadávací řízení veřejných zakázek na stavební práce.“
Pro veřejné nadlimitní zakázky tak bude mít vypisovatel (v tuto chvíli tedy veřejný zadavatel) povinnost u veřejných zakázek používat nový datový formát. A úkolem Agentury ČAS, která je za zavedení metody BIM zodpovědná, je dostat nejvýznamnější tvůrce softwarů ke kulatému stolu a přesvědčit je, aby se na jednotném formátu společně domluvili. Následně by všichni vývojáři zařadili do svých softwarů nástroj pro import a export tohoto formátu. Pokud by k dohodě nedošlo, tak bude pravděpodobně Agentura ČAS nucena zavést toto opatření direktivně. Na otázku, zda se bude Agentura ČAS zabývat jednotným formátem, odpověděl ředitel odboru Koncepce BIM Jaroslav Nechyba takto: „Ano, máme to v plánu pro rok 2020. Je to jedno z opatření uložené nám usnesením vlády ke koncepci BIM.“
Já jsem jednoznačně pro vznik výměnného formátu. Nový formát by navíc nemusel sloužit pouze k výměně nabídek a poptávek, ale měl by svůj přínos i při samotné realizaci zakázky, například při fakturaci (soupis odčerpaných prací a dodávek) a vypořádávání změn (vícepráce a méněpráce). Jsem přesvědčený, že jeho zavedením dojde k ohromné úspoře času u všech osob, které se na přípravě a realizaci projektů podílejí.
Zkuste počítat se mnou. Vezměte si, že nový způsob výměny informací ušetří každému hodinu denně. V běžné stavební firmě je takových lidí třeba 20. Jsou to všichni rozpočtáři, přípraváři, nákupčí, projektoví manažeři či stavbyvedoucí. Stavebních firem je na trhu přibližně 3 000. Jednoduchým výpočtem se dostaneme na celkovou úsporu 60 000 hodin měsíčně. Při započtení průměrné hodinové sazby jsme na úsporách v řádu desítek miliónů korun za jediný měsíc! Navíc by se vysoce kvalifikovaní odborníci mohli věnovat smysluplnější práci než neustále řešit, jak vyexportovat z různých softwarů data do excelu a zase zpátky. A nemuseli by nestále řešit tisíce souvisejících problémů jako rozdílné verze excelů, velká chybovost při přepisování dat, špatně nastavené vzorečky, různě zamčené buňky a podobně. To přeci nezní špatně, co myslíte?
Já pevně věřím, že se vše podaří, a že už v roce 2021 popř. 2022 budeme ve stavebnictví komunikovat daleko efektivněji. Na závěr mi dovolte parafrázovat známou větu: „Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“, kterou pronesl americký kosmonaut Neil Amstrong po přistání na Měsíci v roce 1969. Já tvrdím toto: „Je to malý krok pro vývojáře, velký skok pro české stavebnictví.“
Autor: Tomáš Svoboda