Principy managementu informací jsou známy od roku 1974 a v posledním desetiletí se posunuly z teoretické roviny do běžné praxe. Děje se tak především díky potenciálu práce s informačním modelem stavby, které přináší úspory, snižování rizik, použití efektivních technologií a systémů řízení založených na analýze dat.
Zkratka BIM se používá obecněji teprve od roku 2002. BIM (Building Information Modelling) neboli informační modelování staveb je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. „M“ lze vnímat také jako zkratku pro slovo „Management“, které možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje, tedy především řízení informací o stavbě. Je třeba rozlišovat BIM jako informační model (určitou formu databáze) a BIM jako proces, který jen využívá za účelem výměny a sdílení informací, ale také jejich správy. Stejně tak “B” ze zkratky BIM (z angl. „Building“) se neomezuje pouze na budovy. Neznamená pouze budovu, ale obecně stavbu a také stavební proces.
BIM je metoda, nikoli software
Management informací o stavbě je jako metoda práce obecně použitelný na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství i stavitelství speciálním a inženýrském stavitelství obecně.
Informační model stavby si lze představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné změny dokončených staveb (rekonstrukce) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu.
Základem BIM je spolupráce
Pro dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu stavby neměla odmítat používat informační model a měla by do něj vkládat aktuální informace, stejně jako je z něj získávat pro svoje použití. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich platné verzi. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny své vědomosti a data. Měli by ale sdílet informace, které jsou potřebné pro ostatní účastníky stavebního procesu.
Principy managementu informací jsou známy od roku 1974 a v posledním desetiletí se posunuly z teoretické roviny do běžné praxe. Děje se tak především díky potenciálu práce s informačním modelem stavby, které přináší úspory, snižování rizik, použití efektivních technologií a systémů řízení založených na analýze dat.
Zkratka BIM se používá obecněji teprve od roku 2002. BIM (Building Information Modelling) neboli informační modelování staveb je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. „M“ lze vnímat také jako zkratku pro slovo „Management“, které možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje, tedy především řízení informací o stavbě. Je třeba rozlišovat BIM jako informační model (určitou formu databáze) a BIM jako proces, který jen využívá za účelem výměny a sdílení informací, ale také jejich správy. Stejně tak “B” ze zkratky BIM (z angl. „Building“) se neomezuje pouze na budovy. Neznamená pouze budovu, ale obecně stavbu a také stavební proces.
BIM je metoda, nikoli software
Management informací o stavbě je jako metoda práce obecně použitelný na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství i stavitelství speciálním a inženýrském stavitelství obecně.
Informační model stavby si lze představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné změny dokončených staveb (rekonstrukce) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu.
Základem BIM je spolupráce
Pro dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu stavby neměla odmítat používat informační model a měla by do něj vkládat aktuální informace, stejně jako je z něj získávat pro svoje použití. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich platné verzi. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny své vědomosti a data. Měli by ale sdílet informace, které jsou potřebné pro ostatní účastníky stavebního procesu.