Klasifikační systém CCI: Potřebujeme mluvit stejným jazykem
Základem úspěšné spolupráce je schopnost domluvit se. A k tomu je potřeba chápat stejné věci stejně. Takovým společným jazykem je klasifikační systém.
Klasifikační systém zajistí, že všechny používané nástroje budou konkrétní věc interpretovat stejně, i když se na ní každý z nich dívá z trochu jiného pohledu. Díky tomu bude možné, aby všechny stavební profese, ale spolu s nimi všechny orgány veřejné a státní správy, mohli využívat ty programy a aplikace, na které jsou zvyklí, a které potřebují pro svou práci. Přesto ale měli k dispozici informace a údaje, které vytvořil někdo další.
Od pozemku po stavební prvek
Klasifikační systém je v podstatě zorganizoavaný seznam tříd (databáz), která každé jedné věci přiřazuje jedinečný kód složený z kombinace číslic a písmen. Přičemž své třídy má vše od stavebních entit (tedy druhů staveb) přes vybudované prostory a funkční či technické systémy, až po jednotlivé komponenty. Tabulek je celkem pět: Stavební entity, Vybudované prostory, Funkční systémy, Technické systémy a Komponenty. Provázáním tabulek CCI jako konvence můžeme přesně popsat libovolný prvek na stavbě a informace o něm provopojit v celém životním cyklu. A je v podstatě jedno, jestli nás zajímá stavební entita (například Stavba pro bydlení - Rodinný dům) nebo komponenta (to může být klidně malá Zenerova dioda použitá v rámci přepěťové ochrany). Pokud vše správně zatřídíme na počátku, kdykoli během životního cyklu stavby budeme moci zobrazit souvidející informace - třeba se podívat na všechny přepěťové ochrany v rodinném domě, nebo dokonce v několika rodinných domech v naší správě.
Když pak jakémukoli stavebnímu prvku jednou určíme klasifikaci, kdokoli bude s informacemi pracovat po nás, jednoznačně jej dokáže identifikovat.
V Česku se v současné době pro využití u staveb veřejné správy ověřuje klasifikační systém CCI. Ten vznikl v rámci mezinárodní spolupráce několika zemí EU, včetně České republiky. Díky tomu, že jsme se stali také spoluzakladateli mezinárodní organizace Construction Classification International Collaboration (CCIC), máme jistotu, že budeme moci ovlivňovat i jeho další vývoj. Mezinárodní charakter klasifikačního systému CCI navíc umožňuje sdílet zkušenosti s jeho využíváním a zaváděním napříč více zeměmi. Tím máme možnost získat široké know-how a nemusíme tak vymýšlet či zkoušet něco, co již za nás ověřil (úspěšně či neúspěšně) někdo jiný.
Zrychleme stavební řízení
Použití klasifikačního systému může být ale mnohem širší. Část klasifikačního systému CCI lze totiž využít při klasifikaci území, což v brzké budoucnosti umožní propojování jednotlivých územních plánů měst a obcí napříč celou Českou republikou. Jednoznačná klasifikace území, staveb a jejich částí nám navíc otevře cestu k výraznému urychlení a usnadnění stavebního řízení. Už nyní probíhá v rámci spolupráce odboru Koncepce BIM ČAS s Českým statistickým úřadem ověřování možností, jak propojit informace z digitálního modelu stavby zakomponovaných do nově připravovaného registru identifikačních čísel stavby (IČS), přímo do statistických registrů a databází. ČSÚ tak bude mít díky tomu v téměř reálném čase neustále aktualizované údaje. Nikoliv jednou za 10 let.
V rámci spolupráce s dalším důležitým partnerem, kterým je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) je dalším ověřovaným účelem užití klasifikace CCI je jeho využití Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Samozřejmě se přímo nabízí také využití klasifikace CCI v rámci Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED), která je komplexním digitálním geografickým modelem území České republiky. Na ni je také zaměřen jeden z dalších ověřovaných účelů užití. Tento přístup nám umožní do budoucna sbírat, třídit a především propojovat data o stavbách z různých zdrojů a registrů. Digitalizace nám dává do rukou zajímavý nástroj v podobě IČS, klasifikace a možnosti využití datových šablon DSS. Pokud jej dokážeme na začátku správně nastavit, tak se nám do budoucna otevírají obrovské možnosti různých analýz a přehledů, které nám pomohou lépe se rozhodovat a využívat naše území a stavby.
Klasifikační systém CCI: Potřebujeme mluvit stejným jazykem
Základem úspěšné spolupráce je schopnost domluvit se. A k tomu je potřeba chápat stejné věci stejně. Takovým společným jazykem je klasifikační systém.
Klasifikační systém zajistí, že všechny používané nástroje budou konkrétní věc interpretovat stejně, i když se na ní každý z nich dívá z trochu jiného pohledu. Díky tomu bude možné, aby všechny stavební profese, ale spolu s nimi všechny orgány veřejné a státní správy, mohli využívat ty programy a aplikace, na které jsou zvyklí, a které potřebují pro svou práci. Přesto ale měli k dispozici informace a údaje, které vytvořil někdo další.
Od pozemku po stavební prvek
Klasifikační systém je v podstatě zorganizoavaný seznam tříd (databáz), která každé jedné věci přiřazuje jedinečný kód složený z kombinace číslic a písmen. Přičemž své třídy má vše od stavebních entit (tedy druhů staveb) přes vybudované prostory a funkční či technické systémy, až po jednotlivé komponenty. Tabulek je celkem pět: Stavební entity, Vybudované prostory, Funkční systémy, Technické systémy a Komponenty. Provázáním tabulek CCI jako konvence můžeme přesně popsat libovolný prvek na stavbě a informace o něm provopojit v celém životním cyklu. A je v podstatě jedno, jestli nás zajímá stavební entita (například Stavba pro bydlení - Rodinný dům) nebo komponenta (to může být klidně malá Zenerova dioda použitá v rámci přepěťové ochrany). Pokud vše správně zatřídíme na počátku, kdykoli během životního cyklu stavby budeme moci zobrazit souvidející informace - třeba se podívat na všechny přepěťové ochrany v rodinném domě, nebo dokonce v několika rodinných domech v naší správě.
Když pak jakémukoli stavebnímu prvku jednou určíme klasifikaci, kdokoli bude s informacemi pracovat po nás, jednoznačně jej dokáže identifikovat.
V Česku se v současné době pro využití u staveb veřejné správy ověřuje klasifikační systém CCI. Ten vznikl v rámci mezinárodní spolupráce několika zemí EU, včetně České republiky. Díky tomu, že jsme se stali také spoluzakladateli mezinárodní organizace Construction Classification International Collaboration (CCIC), máme jistotu, že budeme moci ovlivňovat i jeho další vývoj. Mezinárodní charakter klasifikačního systému CCI navíc umožňuje sdílet zkušenosti s jeho využíváním a zaváděním napříč více zeměmi. Tím máme možnost získat široké know-how a nemusíme tak vymýšlet či zkoušet něco, co již za nás ověřil (úspěšně či neúspěšně) někdo jiný.
Zrychleme stavební řízení
Použití klasifikačního systému může být ale mnohem širší. Část klasifikačního systému CCI lze totiž využít při klasifikaci území, což v brzké budoucnosti umožní propojování jednotlivých územních plánů měst a obcí napříč celou Českou republikou. Jednoznačná klasifikace území, staveb a jejich částí nám navíc otevře cestu k výraznému urychlení a usnadnění stavebního řízení. Už nyní probíhá v rámci spolupráce odboru Koncepce BIM ČAS s Českým statistickým úřadem ověřování možností, jak propojit informace z digitálního modelu stavby zakomponovaných do nově připravovaného registru identifikačních čísel stavby (IČS), přímo do statistických registrů a databází. ČSÚ tak bude mít díky tomu v téměř reálném čase neustále aktualizované údaje. Nikoliv jednou za 10 let.
V rámci spolupráce s dalším důležitým partnerem, kterým je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) je dalším ověřovaným účelem užití klasifikace CCI je jeho využití Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Samozřejmě se přímo nabízí také využití klasifikace CCI v rámci Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED), která je komplexním digitálním geografickým modelem území České republiky. Na ni je také zaměřen jeden z dalších ověřovaných účelů užití. Tento přístup nám umožní do budoucna sbírat, třídit a především propojovat data o stavbách z různých zdrojů a registrů. Digitalizace nám dává do rukou zajímavý nástroj v podobě IČS, klasifikace a možnosti využití datových šablon DSS. Pokud jej dokážeme na začátku správně nastavit, tak se nám do budoucna otevírají obrovské možnosti různých analýz a přehledů, které nám pomohou lépe se rozhodovat a využívat naše území a stavby.