Datový standard staveb (DSS)
Datový standard staveb (DSS): cesta ke spolupráci
Každá z mnoha stavařských profesí pracuje se svými nástroji, každá potřebuje svůj pohled. Datový standard staveb umožní neztrácet informace a spolupracovat.
Aby mohly všechny různorodé stavařské profese v digitálním světě bez problémů spolupracovat, musí být možnost načíst informace od profese, která s modelem pracoval před nimi. Je zbytečným mrháním časem a silami, když musí stále dokola doplňovat ta samá data, vlastnosti či cokoli dalšího. Proto je nezbytné, aby byla data DIMS vytvářena a ukládána ve standardizované struktuře. Připravovaný Zákon o BIM přitom stanoví: „Digitální model stavby se pořizuje elektronicky v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu stanoveném prováděcím právním předpisem s využitím technické normy.“ Díky tomu jej lze načíst různými nástroji. Každá ze stavebních profesí potřebuje totiž svůj pohled na stavbu – potřeby projektanta se liší od potřeb rozpočtáře, a ten zase od potřeb zadavatele či správce budovy. Vzájemné předávání dat DIMS zajistí datový standard staveb (DSS). Ten definuje strukturu ukládaných informací pomocí datových šablon a využívá, dnes již široce akceptovaný, otevřený formát IFC pro jejich uložení. Standardizovaná struktura informací dává všem výrobcům stavebního (ale i nestavebního) software možnost integrovat předpis DSS do svých aplikací a zajistit vzájemnou přenositelnost.
Sdílení potřebuje standardy
Ani umístění informací do digitálního modelu stavby a do jednoho místa ve společném datovém prostředí ještě nemusí znamenat, že informace z něj budou moci využívat všechny stavební profese. Jedním z klíčových atributů digitalizace je proto standardizace.
Samozřejmě není možné, aby všechny stavební profese využívaly stejné programy. Nicméně je potřeba, aby všechny využívané programy byly schopny načíst ty informace z digitálního modelu stavby, které tu kterou profesi zajímají. Kromě toho nám standardizace umožní vytvořit data, která budou strojově zpracovatelná a také opakovatelná. Tedy budou skutečně digitální.
Datový standard staveb vznikl v rámci činnosti odboru Koncepce BIM při České agentuře pro standardizaci a je je připravován, aby mohl pro sdílení využívat formát IFC, který je i mezinárodně akceptován jako standard pro sdílení informací a už dnes jej podporuje většina velkých softwarových výrobců v oboru stavebnictví.
Datový standard staveb (DSS) ale není vázán výlučně na tento formát. Jeho úkolem je definovat strukturu dat tak, aby bylo jasné, jaké informace se na jakém místě nacházejí. DSS tedy není nově vytvářeným formátem ani novým typem souboru, stanovuje pouze pravidla, jak s daty uvnitř souboru DIMS nakládat. To znamená, že výrobci budou moci jeho podporu snadno implementovat do svých aplikací a umožnit načítání informací z DIMS přímo do nástroje, který používá příslušná stavební profese – a bude úplně jedno, že projektant, rozpočtář i třeba revizní technik potřebují z digitálního modelu stavby úplně jinou sadu informací.
Kromě toho umožňuje DSS využívat tak zvané datové šablony, což jsou v podstatě definované sady informací potřebné v tom kterém okamžiku životního cyklu stavby. Například revizní technik požární ochrany může pomocí datové šablony určit, jaké informace o stavbě potřebuje, aby ji mohl správně posoudit. Má to ale ještě jednu podmínku – všechny nástroje musí nejen data ukládat ve stejné (nebo známé) struktuře, musí zároveň mluvit stejným jazykem. Nyní samozřejmě mluvíme o jazyku datovém, zjednodušeně řečeno, musí stejné části staveb označovat stejně. Tím jazykem je klasifikační systém.
Datový standard staveb (DSS): cesta ke spolupráci
Každá z mnoha stavařských profesí pracuje se svými nástroji, každá potřebuje svůj pohled. Datový standard staveb umožní neztrácet informace a spolupracovat.
Aby mohly všechny různorodé stavařské profese v digitálním světě bez problémů spolupracovat, musí být možnost načíst informace od profese, která s modelem pracoval před nimi. Je zbytečným mrháním časem a silami, když musí stále dokola doplňovat ta samá data, vlastnosti či cokoli dalšího. Proto je nezbytné, aby byla data DIMS vytvářena a ukládána ve standardizované struktuře. Připravovaný Zákon o BIM přitom stanoví: „Digitální model stavby se pořizuje elektronicky v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu stanoveném prováděcím právním předpisem s využitím technické normy.“ Díky tomu jej lze načíst různými nástroji. Každá ze stavebních profesí potřebuje totiž svůj pohled na stavbu – potřeby projektanta se liší od potřeb rozpočtáře, a ten zase od potřeb zadavatele či správce budovy. Vzájemné předávání dat DIMS zajistí datový standard staveb (DSS). Ten definuje strukturu ukládaných informací pomocí datových šablon a využívá, dnes již široce akceptovaný, otevřený formát IFC pro jejich uložení. Standardizovaná struktura informací dává všem výrobcům stavebního (ale i nestavebního) software možnost integrovat předpis DSS do svých aplikací a zajistit vzájemnou přenositelnost.
Sdílení potřebuje standardy
Ani umístění informací do digitálního modelu stavby a do jednoho místa ve společném datovém prostředí ještě nemusí znamenat, že informace z něj budou moci využívat všechny stavební profese. Jedním z klíčových atributů digitalizace je proto standardizace.
Samozřejmě není možné, aby všechny stavební profese využívaly stejné programy. Nicméně je potřeba, aby všechny využívané programy byly schopny načíst ty informace z digitálního modelu stavby, které tu kterou profesi zajímají. Kromě toho nám standardizace umožní vytvořit data, která budou strojově zpracovatelná a také opakovatelná. Tedy budou skutečně digitální.
Datový standard staveb vznikl v rámci činnosti odboru Koncepce BIM při České agentuře pro standardizaci a je je připravován, aby mohl pro sdílení využívat formát IFC, který je i mezinárodně akceptován jako standard pro sdílení informací a už dnes jej podporuje většina velkých softwarových výrobců v oboru stavebnictví.
Datový standard staveb (DSS) ale není vázán výlučně na tento formát. Jeho úkolem je definovat strukturu dat tak, aby bylo jasné, jaké informace se na jakém místě nacházejí. DSS tedy není nově vytvářeným formátem ani novým typem souboru, stanovuje pouze pravidla, jak s daty uvnitř souboru DIMS nakládat. To znamená, že výrobci budou moci jeho podporu snadno implementovat do svých aplikací a umožnit načítání informací z DIMS přímo do nástroje, který používá příslušná stavební profese – a bude úplně jedno, že projektant, rozpočtář i třeba revizní technik potřebují z digitálního modelu stavby úplně jinou sadu informací.
Kromě toho umožňuje DSS využívat tak zvané datové šablony, což jsou v podstatě definované sady informací potřebné v tom kterém okamžiku životního cyklu stavby. Například revizní technik požární ochrany může pomocí datové šablony určit, jaké informace o stavbě potřebuje, aby ji mohl správně posoudit. Má to ale ještě jednu podmínku – všechny nástroje musí nejen data ukládat ve stejné (nebo známé) struktuře, musí zároveň mluvit stejným jazykem. Nyní samozřejmě mluvíme o jazyku datovém, zjednodušeně řečeno, musí stejné části staveb označovat stejně. Tím jazykem je klasifikační systém.
Datový standard staveb (DSS) se rodí ze spolupráce
Protože má být DSS základem pro spolupráci všech stavařských profesí napříč celým životním cyklem staveb nemůže vzniknout od zeleného stolu, ale musí být výsledkem širokého koncensu. Cestou k jeho nalezení je dedikovaná struktura pro tvorbu Datového standardu staveb, která byla vytvořena v rámci organizačního diagramu odboru Koncepce BIM. Jejím úkolem je také koordinace práce jednotlivých OTO týmů, do kterých jsou zapojeni i externí odborníci.
