BIM mění způsoby práce i fungování organizace
Zavedení metody BIM znamená výrazně proměnit způsob práce v rámci organizace. Digitalizací totiž musí projít všechny související činnosti.
Stále se setkáváme s tím, že někdo přemýšlí, že „bude něco dělat v BIMu“, občas k tomu ještě přidá slovíčko „navíc“. Dokonce i část odborné veřejnosti žije pořád v představě, jak bude vše pěkně fungovat úplně stejně jako doposud. Jen tedy s krajní nechutí budou muset ještě naoko vytvářet nějaký informační model, který si tak nějak dotvoří podle původní papírové dokumentace. To je ale omyl. Pokud se nepodaří skutečně od základů proměnit způsob práce a komunikace, nově definovat některé role a celkově změnit způsob řízení i dílčí rozhodování v organizaci tak, aby odpovídal digitálnímu prostředí, jako domeček z karet se sesype nejen projekt zavedení BIM, ale může to vážně ohrozit, nebo výrazně zkomplikovat, i samotnou výstavbu.
V digitálním světě formalistický přístup příliš nefunguje. Dělat věci, aby vypadaly jako splněné, čistě formalisticky a bez zájmu o skutečný výsledek, znamená velmi rychle neúspěch a přijít o slibované přínosy. Digitalizace s sebou přináší výraznou úsporu práce, nákladů i času, zároveň ale dokáže velmi nemilosrdně odhalit neefektivitu a zbytečné činnosti. Pokud se totiž pokusíme digitalizovat chaos, vznikne nám opět jen digitalizovaný chaos a tím zaručeně situaci vlastně zhoršíme. Nemůžeme sázet na to, že digitalizace za nás problémy vyřeší sama. Proces zavedení metody BIM je ve skutečnosti projektem digitální transformace, se vším, co se tím souvisí.
Pochopte, jak doopravdy pracujete
Nelze ale začít od konce – tedy rychle pověřit někoho, aby nakoupil software, a myslet si, že tím bude hotovo. Klíčovým pilířem úspěšné proměny je skutečně správně pochopit, jak pracujeme nyní – dokázat porozumět všem procesům, činnostem v organizaci, stejně jako dobře chápat náplň práce jednotlivých pracovníků. Už z toho nám vyplývá jedno zásadní zjištění, zavedení metody BIM do života organizace není rozhodně IT projektem a šéf informatiků či ředitel odboru IT není s největší pravděpodobností nejvhodnější osobou, které jej má řídit. Digitální transformace znamená proměnu organizace tak, aby mohla existovat a uspět v digitálním světě. Nejde jen o to, začít vypisovat data do dalšího nového formuláře, či vytvořit nový systém šanonů. Je to posun do úplně jiného světa, kde pracujeme od základu jinak, v jiném prostředí, než jsme byli zvyklí.
Změna, kterou musí jakákoli instituce během digitalizace, a tedy i při zavádění metody BIM, projít, je opravdu hluboká. Skutečně to znamená změnu skoro všeho, nač jste byli doposud zvyklí. Zkuste se ale na vše podívat z jiného pohledu, během času se věci mění. S tím asi nic nenaděláme. A zavádění metody BIM je prostě taková změna. Byť velká. A když chcete něco změnit, a vlastně je úplně jedno, jaká změna to je, musíte projít čtyřmi kroky. Nejprve je potřeba zjistit čeho chcete změnou dosáhnout, dále musíte navrhnout, jak se k tomu dostat. Když máte hotový návrh, čeká na vás úkol připravit si vše, co k jeho splnění budete potřebovat a určit plán postupu. Jakmile tohle všechno máte, zbývá už jen vše ověřit, jestli bude fungovat jak má než to začnete plošně nasazovat.
A tohle je vlastně i základ strategie, jak zavést metodu BIM. Průvodcem na úplném počátku může být brožura a průvodce Strategie zavedení BIM do organizace veřejného zadavatele, kterou připravil odbor Koncepce BIM ČAS. Najdete v ní vějíř možností, inspirací a znalostí opřených o praktické ověřené zkušenosti (autorů i celých odvětví). Určitě to není návod na použití pro zaručené zavedení metody BIM. Protože žádný takový neexistuje. Příručka vám může ze zkušeností ukázat, co je rozumné udělat či v jakém pořadí. Jak budou ty činnosti složité, dlouhé, rozsáhlé si musí každá organizace ujasnit sama.
BIM mění způsoby práce i fungování organizace
Zavedení metody BIM znamená výrazně proměnit způsob práce v rámci organizace. Digitalizací totiž musí projít všechny související činnosti.
Stále se setkáváme s tím, že někdo přemýšlí, že „bude něco dělat v BIMu“, občas k tomu ještě přidá slovíčko „navíc“. Dokonce i část odborné veřejnosti žije pořád v představě, jak bude vše pěkně fungovat úplně stejně jako doposud. Jen tedy s krajní nechutí budou muset ještě naoko vytvářet nějaký informační model, který si tak nějak dotvoří podle původní papírové dokumentace. To je ale omyl. Pokud se nepodaří skutečně od základů proměnit způsob práce a komunikace, nově definovat některé role a celkově změnit způsob řízení i dílčí rozhodování v organizaci tak, aby odpovídal digitálnímu prostředí, jako domeček z karet se sesype nejen projekt zavedení BIM, ale může to vážně ohrozit, nebo výrazně zkomplikovat, i samotnou výstavbu.
V digitálním světě formalistický přístup příliš nefunguje. Dělat věci, aby vypadaly jako splněné, čistě formalisticky a bez zájmu o skutečný výsledek, znamená velmi rychle neúspěch a přijít o slibované přínosy. Digitalizace s sebou přináší výraznou úsporu práce, nákladů i času, zároveň ale dokáže velmi nemilosrdně odhalit neefektivitu a zbytečné činnosti. Pokud se totiž pokusíme digitalizovat chaos, vznikne nám opět jen digitalizovaný chaos a tím zaručeně situaci vlastně zhoršíme. Nemůžeme sázet na to, že digitalizace za nás problémy vyřeší sama. Proces zavedení metody BIM je ve skutečnosti projektem digitální transformace, se vším, co se tím souvisí.
Pochopte, jak doopravdy pracujete
Nelze ale začít od konce – tedy rychle pověřit někoho, aby nakoupil software, a myslet si, že tím bude hotovo. Klíčovým pilířem úspěšné proměny je skutečně správně pochopit, jak pracujeme nyní – dokázat porozumět všem procesům, činnostem v organizaci, stejně jako dobře chápat náplň práce jednotlivých pracovníků. Už z toho nám vyplývá jedno zásadní zjištění, zavedení metody BIM do života organizace není rozhodně IT projektem a šéf informatiků či ředitel odboru IT není s největší pravděpodobností nejvhodnější osobou, které jej má řídit. Digitální transformace znamená proměnu organizace tak, aby mohla existovat a uspět v digitálním světě. Nejde jen o to, začít vypisovat data do dalšího nového formuláře, či vytvořit nový systém šanonů. Je to posun do úplně jiného světa, kde pracujeme od základu jinak, v jiném prostředí, než jsme byli zvyklí.
Změna, kterou musí jakákoli instituce během digitalizace, a tedy i při zavádění metody BIM, projít, je opravdu hluboká. Skutečně to znamená změnu skoro všeho, nač jste byli doposud zvyklí. Zkuste se ale na vše podívat z jiného pohledu, během času se věci mění. S tím asi nic nenaděláme. A zavádění metody BIM je prostě taková změna. Byť velká. A když chcete něco změnit, a vlastně je úplně jedno, jaká změna to je, musíte projít čtyřmi kroky. Nejprve je potřeba zjistit čeho chcete změnou dosáhnout, dále musíte navrhnout, jak se k tomu dostat. Když máte hotový návrh, čeká na vás úkol připravit si vše, co k jeho splnění budete potřebovat a určit plán postupu. Jakmile tohle všechno máte, zbývá už jen vše ověřit, jestli bude fungovat jak má než to začnete plošně nasazovat.
A tohle je vlastně i základ strategie, jak zavést metodu BIM. Průvodcem na úplném počátku může být brožura a průvodce Strategie zavedení BIM do organizace veřejného zadavatele, kterou připravil odbor Koncepce BIM ČAS. Najdete v ní vějíř možností, inspirací a znalostí opřených o praktické ověřené zkušenosti (autorů i celých odvětví). Určitě to není návod na použití pro zaručené zavedení metody BIM. Protože žádný takový neexistuje. Příručka vám může ze zkušeností ukázat, co je rozumné udělat či v jakém pořadí. Jak budou ty činnosti složité, dlouhé, rozsáhlé si musí každá organizace ujasnit sama.