kontaktujte nás dokumenty
Přihlášení/Registrace

Na čem stojí BIM – 3 pilíře změny

 

Pokud má digitální řízení projektů opravdu fungovat, nelze se obejít bez tří věcí: informačního modelu stavby, společného datového prostředí a BIM Protokolu.

 

Přístupy k zavedení metody BIM do každodenního života řízení výstavbových projektů mohou být různé. Ať již ale zvolíte jakýkoli, jedno je jisté – jakýkoli pokus změnit způsob práce jen naoko, formálně, se velmi rychle, a velmi negativně projeví. I když se projekt digitální transformace může lišit v závislosti na velikosti a stupni formalizace organizace, je potřeba zajistit to nejdůležitější. Totiž aby od prvního okamžiku životního cyklu stavby začal vznikat informační model stavby (IMS), neboli digitální dvojče. Zároveň je třeba zajistit, aby byly všechny informace sdíleny a měli k nim přístup všichni zainteresovaní v té které fázi životního cyklu stavby. Toho lze dosáhnout jen ve sdíleném datovém prostředí (CDE). A nakonec, každý projekt potřebuje pravidla a jasné požadavky. Při využití metody BIM je klíčové předávání digitálních informací. Tyto pravidla a požadavky stanovuje BIM Protokol. Na této trojici pilířů pak stojí úspěšný výstavbový projekt využívající metodu BIM.

 

Informační model stavby (IMS)

 

Základním pilířem metody BIM je informační model stavby (IMS), kterému se také někdy říká digitální dvojče. Není to pojmenování nikterak přehnané. Při využívání metody BIM bychom totiž v každém okamžiku životního cyklu stavby měli mít k dispozici co nejvěrnější kopii skutečné fyzické stavby ve virtuálním světě. Ale stejně jako ve fyzickém světě, i v tom virtuálním, patří ke stavbě mnoho souvisejících informací. Existuje k ní mnoho dokumentů, záznamů o komunikaci a mnoho dalších informací, bez kterých by fyzická stavba nemohla nikdy vzniknout. Stejné informace jsou součástí IMS. Proto se vlastně digitální dvojče začíná rodit mnohem dříve, než vůbec tušíme, jak bude stavba vypadat. První informace o stavbě totiž nevznikají až v počítači projektanta, ale už v okamžiku, kdy se stavebník rozhodne, že bude stavět a co postaví.

Množství informací napojených na stavbu v průběhu jejího životního cyklu postupně narůstá, a z nich se pak rodí také celkový IMS. Na začátku je to možná jen stavební záměr, informace o výběrovém řízení, později se přidá také digitální model stavby, ale souběžně s ním další a další dokumenty. Součástí informačního modelu stavby jsou také digitální záznamy o všech procesech či činnostech, a záznamy o komunikaci. To vše je přirozeně součástí každé stavby.

Bez sdílení BIM nefunguje – společné datové prostředí (CDE)

 

Základem digitalizace, stejně jako metody BIM, je sdílení informací. Vytvářet informační model stavby bez toho, aby informace v něm obsažené mohli využívat všichni zainteresovaní, by nedávalo žádný smysl. Proto se BIM neobejde bez tak zvaného společného datového prostředí (CDE). Právě zde je uložen digitální model stavby, ale společně s ním také veškeré dokumenty – ať již digitální nebo elektronické, vážící se ke stavbě. Všechno, co jsme doposud ohledně stavby řešili, by tedy nemělo probíhat prostřednictvím e-mailů, telefonátů, zpráv na mobilní telefony nebo dokonce dopisů, ale právě v CDE. Jeho součástí musí být tedy nastavený kanál určený pro vzájemnou komunikaci, stejně jako již zmíněné digitalizované procesy či činnosti.

Všechny zainteresované strany se musí moci spolehnout, že informace obsažené v CDE jsou v každém okamžiku platné. Proto bývá někdy CDE označováno jako místo jediné pravdy. Měl by to být tedy informační systém, který umožní nastavit nejen práva přístupu k dokumentům, ale dokáže do sebe také integrovat oprávnění přístupu pro všechny činnosti či procesy, stejně jako komunikaci.

 

Pravidla pro předávání informací – BIM Protokol (BIMPro) 

 

I když je metoda BIM v podstatě jen přenesením stávajících postupů do digitálního světa, i v něm je potřeba určit pravidla vzájemné komunikace a spolupráce. Nedílnou součástí smlouvy o dílo v případě stavby metodou BIM by tedy měl být tak zvaný BIM Protokol. To je příloha smlouvy určující požadavky a pravidla pro vzájemné sdílení a předávání informací. V rámci těchto pravidel určuje například povinnosti objednatele, stejně jako dodavatele a členů jeho projektového týmu, ale také principy elektronické výměny dat a požadavky na jejich formát, strukturu a především rozsah. Na BIM Protokol navazuje i licenční ujednání, které je obvykle součástí zvláštních podmínek smlouvy.

 

 

Na čem stojí BIM – 3 pilíře změny

 

Pokud má digitální řízení projektů opravdu fungovat, nelze se obejít bez tří věcí: informačního modelu stavby, společného datového prostředí a BIM Protokolu.

 

Přístupy k zavedení metody BIM do každodenního života řízení výstavbových projektů mohou být různé. Ať již ale zvolíte jakýkoli, jedno je jisté – jakýkoli pokus změnit způsob práce jen naoko, formálně, se velmi rychle, a velmi negativně projeví. I když se projekt digitální transformace může lišit v závislosti na velikosti a stupni formalizace organizace, je potřeba zajistit to nejdůležitější. Totiž aby od prvního okamžiku životního cyklu stavby začal vznikat informační model stavby (IMS), neboli digitální dvojče. Zároveň je třeba zajistit, aby byly všechny informace sdíleny a měli k nim přístup všichni zainteresovaní v té které fázi životního cyklu stavby. Toho lze dosáhnout jen ve sdíleném datovém prostředí (CDE). A nakonec, každý projekt potřebuje pravidla a jasné požadavky. Při využití metody BIM je klíčové předávání digitálních informací. Tyto pravidla a požadavky stanovuje BIM Protokol. Na této trojici pilířů pak stojí úspěšný výstavbový projekt využívající metodu BIM.

 

Informační model stavby (IMS)

 

Základním pilířem metody BIM je informační model stavby (IMS), kterému se také někdy říká digitální dvojče. Není to pojmenování nikterak přehnané. Při využívání metody BIM bychom totiž v každém okamžiku životního cyklu stavby měli mít k dispozici co nejvěrnější kopii skutečné fyzické stavby ve virtuálním světě. Ale stejně jako ve fyzickém světě, i v tom virtuálním, patří ke stavbě mnoho souvisejících informací. Existuje k ní mnoho dokumentů, záznamů o komunikaci a mnoho dalších informací, bez kterých by fyzická stavba nemohla nikdy vzniknout. Stejné informace jsou součástí IMS. Proto se vlastně digitální dvojče začíná rodit mnohem dříve, než vůbec tušíme, jak bude stavba vypadat. První informace o stavbě totiž nevznikají až v počítači projektanta, ale už v okamžiku, kdy se stavebník rozhodne, že bude stavět a co postaví.

Množství informací napojených na stavbu v průběhu jejího životního cyklu postupně narůstá, a z nich se pak rodí také celkový IMS. Na začátku je to možná jen stavební záměr, informace o výběrovém řízení, později se přidá také digitální model stavby, ale souběžně s ním další a další dokumenty. Součástí informačního modelu stavby jsou také digitální záznamy o všech procesech či činnostech, a záznamy o komunikaci. To vše je přirozeně součástí každé stavby.

Bez sdílení BIM nefunguje – společné datové prostředí (CDE)

 

Základem digitalizace, stejně jako metody BIM, je sdílení informací. Vytvářet informační model stavby bez toho, aby informace v něm obsažené mohli využívat všichni zainteresovaní, by nedávalo žádný smysl. Proto se BIM neobejde bez tak zvaného společného datového prostředí (CDE). Právě zde je uložen digitální model stavby, ale společně s ním také veškeré dokumenty – ať již digitální nebo elektronické, vážící se ke stavbě. Všechno, co jsme doposud ohledně stavby řešili, by tedy nemělo probíhat prostřednictvím e-mailů, telefonátů, zpráv na mobilní telefony nebo dokonce dopisů, ale právě v CDE. Jeho součástí musí být tedy nastavený kanál určený pro vzájemnou komunikaci, stejně jako již zmíněné digitalizované procesy či činnosti.

Všechny zainteresované strany se musí moci spolehnout, že informace obsažené v CDE jsou v každém okamžiku platné. Proto bývá někdy CDE označováno jako místo jediné pravdy. Měl by to být tedy informační systém, který umožní nastavit nejen práva přístupu k dokumentům, ale dokáže do sebe také integrovat oprávnění přístupu pro všechny činnosti či procesy, stejně jako komunikaci.

 

Pravidla pro předávání informací – BIM Protokol (BIMPro) 

 

I když je metoda BIM v podstatě jen přenesením stávajících postupů do digitálního světa, i v něm je potřeba určit pravidla vzájemné komunikace a spolupráce. Nedílnou součástí smlouvy o dílo v případě stavby metodou BIM by tedy měl být tak zvaný BIM Protokol. To je příloha smlouvy určující požadavky a pravidla pro vzájemné sdílení a předávání informací. V rámci těchto pravidel určuje například povinnosti objednatele, stejně jako dodavatele a členů jeho projektového týmu, ale také principy elektronické výměny dat a požadavky na jejich formát, strukturu a především rozsah. Na BIM Protokol navazuje i licenční ujednání, které je obvykle součástí zvláštních podmínek smlouvy.

 

 

Diskuze

Kontaktní formulář

 

Podmínky