Licenční ujednání
Každá stavba může (ale nemusí) být zhmotněním autorského díla, na které se vztahuje ochrana. Licenční smlouva může uchránit zadavatele od budoucích problémů.
Dnes už asi nikoho nenapadne, že je legální zkopírovat si něčí hudební nahrávku nebo třeba film. U stavebních zakázek se ale občas stává, že zadavatelé na úpravu podmínek nakládání s autorským dílem zapomínají. Je pravda, že zdaleka ne ve všech případech je architektonický návrh zhmotněním autorského díla. Aby tomu tak bylo, musí být splněny požadavky stanovené autorským zákonem. Ač se to na první pohled může zdát z pohledu zadavatele stavební zakázky jako okrajová záležitost, je potřeba této oblasti skutečně věnovat pozornost. Případné spory o porušení nároků plynoucích z autorského zákona mohou znamenat mnoho let soudních sporů, obrovské náklady navíc, a především zdržení stavby. I proto je volitelnou součástí Českého smluvního standardu (ČSS) také Licenční ujednání .
Připravte se na změny
V průběhu životního cyklu stavby se architektonické autorské dílo mění, a vlastně neustále se měnit bude. Proto je potřeba prostřednictvím licenčních ujednání stanovit podmínky, za kterých může objednatel stavbu vůbec realizovat a případně projekt v průběhu stavby nebo později v rámci nutné údržby či rekonstrukce upravovat. Je dobré mít na paměti, že od chvíle, kdy z tak zvaného konceptu vznikne autorská skica či návrh, může se již jednat o chráněné autorské dílo. Již v této fázi by měl mít zadavatel jistotu, že podle takového návrhu bude moci stavbu skutečně postavit. Stavba je totiž v podstatě rozmnožením autorského díla. Zároveň ale platí, že autorem architektonické studie může být někdo jiný než autorem projektové dokumentace. I na to by měla licenční smlouva myslet.
Když se pokusíme celou problematiku trochu zjednodušit. Aby mohl kdokoli – a může to být veřejný zadavatel nebo soukromá osoba – postavit například dům, ale také most či cokoli jiného podle projektové dokumentace a/nebo architektonického návrhu, měl by si nejprve zajistit souhlas autora či autorů těchto děl. Paradoxně to, že projektant dodá dokumentaci podle smlouvy, nemusí automaticky znamenat, že získáváte licenci k realizaci stavby podle ní. Právě to může vyřešit licenční smlouva. A pozor, autorem díla může být jen fyzická osoba, nikoli architektonická kancelář či firma. Proto je dobré myslet na možnost poskytování případných podlicencí a určit postup v případě, že během stavby vznikne požadavek, který může znamenat zásah do autorského díla (například bude nutné nějakou část stavby upravit).
Vzorové licenční ujednání znamená větší transparentnost
Licenční ujednání, které je součástí Českého smluvního standardu, je jakýmsi základem, který lze využít při zadávání veřejných stavebních zakázek metodou BIM. Jeho úkolem je zjednodušit situaci zadavatelům a poskytnout všem zainteresovaným stranám větší právní jistotu.
I podle stanoviska samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury zastoupeného JUDr. Adélou Faladovou je Licenční ujednání v souladu s platným zněním zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
"Dokument bude významným přínosem nejen pro širší využívání metody BIM, ale pro oblast stavebnictví obecně, neboť nabízí nejen veřejným zadavatelům, ale celému stavebnímu sektoru určité standardy a příklady," píše Adéla Faladová v dopise adresovaném řediteli odboru stavebnictví a stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu Petru Serafínovi a pokračuje: "Tím by (licenční ujednání) mohlo přispět k tomu, aby se tato oblast smluvních vztahů v České republice po vzoru jiných vyspělých zemí více kultivovala a stala se tím i více předvídatelnou a vyváženou."
Zároveň ale platí, že vzorové licenční ujednání nemůže nikdy pokrývat všechny situace, proto je potřeba se – zejména u složitějších projektů – obrátit na odborníky v této oblasti.
Každá stavba může (ale nemusí) být zhmotněním autorského díla, na které se vztahuje ochrana. Licenční smlouva může uchránit zadavatele od budoucích problémů.
Dnes už asi nikoho nenapadne, že je legální zkopírovat si něčí hudební nahrávku nebo třeba film. U stavebních zakázek se ale občas stává, že zadavatelé na úpravu podmínek nakládání s autorským dílem zapomínají. Je pravda, že zdaleka ne ve všech případech je architektonický návrh zhmotněním autorského díla. Aby tomu tak bylo, musí být splněny požadavky stanovené autorským zákonem. Ač se to na první pohled může zdát z pohledu zadavatele stavební zakázky jako okrajová záležitost, je potřeba této oblasti skutečně věnovat pozornost. Případné spory o porušení nároků plynoucích z autorského zákona mohou znamenat mnoho let soudních sporů, obrovské náklady navíc, a především zdržení stavby. I proto je volitelnou součástí Českého smluvního standardu (ČSS) také Licenční ujednání .
Připravte se na změny
V průběhu životního cyklu stavby se architektonické autorské dílo mění, a vlastně neustále se měnit bude. Proto je potřeba prostřednictvím licenčních ujednání stanovit podmínky, za kterých může objednatel stavbu vůbec realizovat a případně projekt v průběhu stavby nebo později v rámci nutné údržby či rekonstrukce upravovat. Je dobré mít na paměti, že od chvíle, kdy z tak zvaného konceptu vznikne autorská skica či návrh, může se již jednat o chráněné autorské dílo. Již v této fázi by měl mít zadavatel jistotu, že podle takového návrhu bude moci stavbu skutečně postavit. Stavba je totiž v podstatě rozmnožením autorského díla. Zároveň ale platí, že autorem architektonické studie může být někdo jiný než autorem projektové dokumentace. I na to by měla licenční smlouva myslet.
Když se pokusíme celou problematiku trochu zjednodušit. Aby mohl kdokoli – a může to být veřejný zadavatel nebo soukromá osoba – postavit například dům, ale také most či cokoli jiného podle projektové dokumentace a/nebo architektonického návrhu, měl by si nejprve zajistit souhlas autora či autorů těchto děl. Paradoxně to, že projektant dodá dokumentaci podle smlouvy, nemusí automaticky znamenat, že získáváte licenci k realizaci stavby podle ní. Právě to může vyřešit licenční smlouva. A pozor, autorem díla může být jen fyzická osoba, nikoli architektonická kancelář či firma. Proto je dobré myslet na možnost poskytování případných podlicencí a určit postup v případě, že během stavby vznikne požadavek, který může znamenat zásah do autorského díla (například bude nutné nějakou část stavby upravit).
Vzorové licenční ujednání znamená větší transparentnost
Licenční ujednání, které je součástí Českého smluvního standardu, je jakýmsi základem, který lze využít při zadávání veřejných stavebních zakázek metodou BIM. Jeho úkolem je zjednodušit situaci zadavatelům a poskytnout všem zainteresovaným stranám větší právní jistotu.
I podle stanoviska samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury zastoupeného JUDr. Adélou Faladovou je Licenční ujednání v souladu s platným zněním zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
"Dokument bude významným přínosem nejen pro širší využívání metody BIM, ale pro oblast stavebnictví obecně, neboť nabízí nejen veřejným zadavatelům, ale celému stavebnímu sektoru určité standardy a příklady," píše Adéla Faladová v dopise adresovaném řediteli odboru stavebnictví a stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu Petru Serafínovi a pokračuje: "Tím by (licenční ujednání) mohlo přispět k tomu, aby se tato oblast smluvních vztahů v České republice po vzoru jiných vyspělých zemí více kultivovala a stala se tím i více předvídatelnou a vyváženou."
Zároveň ale platí, že vzorové licenční ujednání nemůže nikdy pokrývat všechny situace, proto je potřeba se – zejména u složitějších projektů – obrátit na odborníky v této oblasti.