kontaktujte nás dokumenty
Přihlášení/Registrace

Odpovědi na nejčastější dotazy (FAQ) v souvislosti s Koncepcí zavádění metody BIM

1.  Proč by měli zadavatelé veřejných stavebních zakázek využívat metodu BIM a pracovat v digitálním prostředí?

Digitalizace otevírá cestu nejen k úspoře práce a nákladů, ale také k mnohem větší transparentnosti a dostupnosti informací důležitých pro kvalifikované rozhodování. Metoda BIM je v současnosti nejslibnější, a také nejpopulárnější cestou, jak digitalizovat stavebnictví. Propojení všech informací o stavbě a možnost jejich sdílení dává veřejným zadavatelům do rukou velmi silný nástroj, jak řídit výstavbové projekty efektivněji. Díky přístup k informacím se výrazně zvyšuje jejich role při řízení stavby, mohou se totiž kvalifikovaně rozhodovat na základě relevantních dat a skutečností. To umožní naplnit základní cíl, tedy sebevědomě a férově zadávat veřejné stavební zakázky, a také efektivněji provádět a provozovat stavby.

 

Aby podpořila zavedení metody BIM do stavební praxe, přijala vláda ČR usnesení číslo 682/2017, kterým byla přijata Koncepce zavádění metody BIM. Její realizací bylo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ÚNMZ, a to prostřednictvím České agentury pro standardizaci (ČAS), konkrétně jejího odboru Koncepce BIM. Plán zavedení metody BIM do stavební praxe je součástí širšího trendu digitalizace státních a veřejných agend shrnuté ve strategii Digitální Česko. Jeho cílem je zvýšit efektivitu práce ve stavebním sektoru, transparentnost při zadávání a řízení veřejných stavebních zakázek, a nabídnout veřejným zadavatelům nástroje pro kvalifikované a informované rozhodování během procesu stavby.

 

2. Koncepce zavádění metody BIM počítala s uložením povinnosti ji využívat od začátku roku 2022. Nyní se hovoří spíše o roku 2023. Proč tomu tak je?

V lednu roku 2021 vzala vláda ČR ve svém usnesení číslo 41/2021 na vědomí informaci o plnění Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy a schválila též Aktualizaci harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice. V rámci této aktualizace došlo k posunu startu postupného povinného využívání metody BIM u tak zvaných nadlimitních veřejných stavebních zakázek (těch, u nichž cena přesahuje 150 milionů korun) na 1. červenec 2023. Hlavním důvodem k tomuto kroku bylo sladění termínu se startem digitálního stavebního řízení, a tím i k užšímu propojení digitalizace stavebnictví s novou stěžejní digitálními agendou státu pro oblast staveb.

 

3.  Jakým způsobem předpokládá Koncepce zavádění metody BIM uložení povinnosti ji využívat pro veřejné zadavatele?

Tuto povinnost uloží zákon o informačním modelu stavby, informačním a digitálním modelování, zjednodušeně Zákon o BIM. Aktuální pracovní verze tohoto zákona, která by v brzké době měla vstoupit do legislativního procesu, předpokládá postupné uložení povinnosti všem zadavatelům nadlimitních veřejných stavebních zakázek. Připravovaný zákon o BIM uloží povinnost vytvářet informační model stavby, a také určí povinnost vytváření informačních profilů v konkrétních fázích životního cyklu stavby (milnících). Součástí povinnosti bude též využívání společného datového prostředí (CDE) a BIM protokolu pro vhodné smluvní ošetření digitální spolupráce.

 

4. V jaké fázi je příprava zákona o informačním modelu stavby, informačním a digitálním modelování (zákon o BIM)?

V současné chvíli existuje pracovní verze návrhu zákona, která je připravena pro vstup do standardního legislativního procesu. Postup bude tedy stejný, jako u všech ostatních vládních návrhů zákonů. Věcný záměr zákona o BIM by tak měl být během následujících tří měsíců k dispozici pro mezirezortní připomínkové řízení. Již byla zpracována tak zvaný RIA analýza (Regulatory Impact Assessment), tedy hodnocení dopadů regulace. Projednání, a schválení, zákona o BIM bude již nejspíše úkolem pro vládu vzniklou po parlamentních volbách v roce 2021. Jeho přijetí Parlamentem ČR očekáváme v průběhu roku 2022.

 

5. Proč se stát rozhodl uložit využívání metody BIM zadavatelům veřejných zakázek? Není to spíše starost soukromého sektoru?

 Zavádění metody BIM je součástí naplnění dlouhodobé strategie Digitální Česko. Stavebnictví je jedním z oborů, které zaostávají v růstu produktivity práce. Je to také proto, že zatím jej digitalizace zasáhla jen omezeně, a právě tak je cestou, jak zvýšit produktivitu i efektivitu, ale přinést i mnohem větší transparentnost při rozhodování. Cestou podpory zavedení metody BIM do veřejného sektoru jako prostředku stimulace procesu digitalizace v celém oboru stavebnictví, se vydala i celá řada států západní Evropy, ale i Ameriky či Asie. Zajímavý přehled vám například poskytne platforma Global BIM Network, jejíž je Česká republika aktivním členem.

 

6. Bude v budoucnu rozšiřována povinnost využívání metody BIM i na zakázky o menším objemu, tedy i podlimitní? Případně bude platit tato povinnost i pro další subjekty?

Hlavním cílem zavedení metody BIM je podpořit její využívání ve všech stavebních profesích, a to i v soukromém sektoru. Stát nicméně vychází z předpokladu, že pokud budou firmy a instituce pracovat digitálně na velkých zakázkách, začnou pak přirozeně využívat metodu BIM i na těch ostatních. Další rozvoj by už měl být tedy přirozený. Každá firma chce dosáhnout co největší efektivity práce a co nejnižších nákladů, jednou z cest k tomu je digitalizace. Pokud se tedy metodu BIM naučí veřejný i privátní subjekty využívat v případech, kdy se budou účastnit na nadlimitních veřejných zakázkách, přenesou tuto zkušenost i do svých dalších činností. Stejně tak v okamžiku, kdy se v praxi prokážou jednoznačné přínosy digitalizace v podobě úspory práce a nižší chybovosti, rozšíří se přirozeně její využití i na další veřejné instituce. Proto nepředpokládáme, že by se povinnost využívat BIM rozšiřovala. Další rozvoj by již měl být přirozený.

7. Pokud bude povinnost využívání metody BIM platit až od poloviny roku 2023, není předčasné se jejím zaváděním zabývat už nyní?

Rozhodně nikoli. Je třeba si uvědomit, že k tomu, aby mohla instituce, či firma začít využívat metodu BIM nestačí nakoupit software. Metoda BIM přináší skutečně zásadní změnu způsobu práce. Nejde o to jen vytvářet digitální model stavby (DiMS) nebo začít používat elektronické dokumenty. Zavedení metody BIM znamená proces digitální transformace, tedy přizpůsobení dosavadního fungování organizace digitální budoucnosti a naučit podstatnou část pracovníků novým pracovním návykům a postupům. Proto je nutné provést analýzu všech dosud využívaných procesů i postupů a digitalizovat je. Zavedení metody BIM by proto mělo být samostatným interním projektem, který zajistí, že se způsob práce ve firmě či instituci skutečně přizpůsobí digitálnímu světu. Tento projekt by měl proběhnout ještě před tím, než se začne metoda BIM využívat během stavby. V ideálním případě by mělo být možné vhodnost změn souvisejících se zavedením metody BIM ověřit na vlastním pilotním projektu. Průvodcem v tomto směru může být příručka Strategie zavedení BIM do organizace veřejného zadavatele, která je součástí podpůrných materiálů připravovaných odborem Koncepce BIM Agentury ČAS.

 

8. Co je vlastně informační model stavby? Nejde jen o pouhý 3D model?

Aktuální pracovní verze návrhu zákona o BIM popisuje informační model stavby (IMS) jako soubor obrazových, geometrických a popisných údajů o stavbě, který je umožňuje vést a sdílet v elektronické podobě v průběhu času. Nejde tedy, ani zdaleka, jen o 3D model. Jeho součástí je samozřejmě tak zvaný digitální model stavby (DiMS), který je pro veřejnost, a to dokonce i odbornou, nejviditelnější částí BIM a je i označován jako 3D model. DiMS popisujeme jako ucelenou objektově orientovanou část informačního modelu stavby, která umožňuje zobrazení prostorového uspořádání a vlastností stavby v digitální podobě. Právě ony vlastnosti nebo také negrafické informace jsou velmi důležité. Mají podobu hodnot v určeném formátu (číslo, datum, text apod.) Vlastnostmi mohou být například rozměry, plocha, objem, požární odolnost, nosnost, právě tak i informace o umístění, záruce, ceně a mnoho dalších. Součástí digitálního modelu stavby jsou také další negrafické informace pro abstraktní části stavby (např. místnosti, zóny, funkční systémy), které nemají vlastní samostatnou grafickou podobu, ale určitým způsobem sdružují fyzické prvky stavby do skupin nebo popisují uspořádání stavby. DiMS může být navíc rozšířen o rozpočet, harmonogramy a mnoho dalších informací, tak jak s ním během životního cyklu stavby pracují jednotlivé profese.

 

Kromě DiMS jsou ale součástí informačního modelu stavby také digitalizované nebo elektronické dokumenty týkající se stavby, veškerá související komunikace, a v neposlední řadě také záznamy všech digitalizovaných procesů (např. změnové řízení). Sdílení těchto informací na jednom místě (v IMS) odstraní nutnost opakovaně zadávat již jednou uložené informace proto, že se při nějaké konverzi ztratí, případně se nedají dohledat. Zároveň budou mít všichni zainteresovaní jistotu, že mají k dispozici aktuální a platnou verzi informace. To výrazně zefektivní práci a dodá větší jistotu rozhodování.

 

9. Jak je možné sdílet informace či data, když každá stavařská profese využívá jiné nástroje a potřebuje jiný typ informací?

Sdílení informací obsažených v informačním modelu stavby (IMS) v reálném čase je jedním z nejdůležitějších aspektů metody BIM. Aby bylo sdílení informací napříč různorodými stavařskými profesemi možné, potřebujeme určitou míru standardizace. Hledáme v podstatě společný jazyk, který toto sdílení umožní. V případě metody BIM je jím datový standard staveb (DSS), který je souborem požadavků jak na negrafické informace (vlastnosti) o stavbě spolu s požadavky, tak požadavky, jak bude stavba, nebo její dílčí části, graficky modelována. V podstatě je to databáze vlastností všech typů prvků stavby sdružených do datových šablon. Její součástí je i stanovení jejich zápisu do otevřeného formátu IFC, využití klasifikace a další podrobnosti.

 

10. Kdy bude k dispozici datový standard staveb (DSS)? Proč není dosud přijatý?

Datový standard staveb pak zajistí přístup k informacím z digitálního modelu stavby (DiMS) různým stavařským profesím z jimi používaných softwarových nástrojů a samozřejmě i spolehlivé uložení jimi přidaných informací zpět prostřednictvím formátu IFC do DiMS. Bohužel hledání společného kompromisu mezi všemi zainteresovanými trvalo mnohem déle, než bychom všichni chtěli. K zavedení datového standardu staveb je totiž klíčové nalézt shodu napříč celým stavebním sektorem a jednotlivými profesemi. Nyní se podařilo najít základní minimální shodu expertů zastupujících jednotlivé profese pro oblast návrhu stavby. Může tak být vydána první malá úvodní dílčí část budoucího datového standardu staveb – DSS určený k přípravě dokumentace pro stavební povolení.

 

První část vydaného datového standardu staveb je tedy prozatím určena pro využití zadavateli veřejných stavebních zakázek zprostředkovaně. Zaměřuje se zejména na účely užití generálními projektanty a jejich profesanty. Je to ostatně dáno i tím, že právě projektanti mají, díky možnostem současných CAD/BIM systémů, s prací v digitálním světě již velké zkušenosti. Aktuálně vydaná část DSS je proto určena pro stupeň projektové dokumentace označené jako „DSP – minimum“ a veřejní zadavatelé ji mohou využít ve svých BIM protokolech ke specifikaci účelů užití koordinace a vytvoření výkresové dokumentace. Již nyní běží diskuse nad podobou datového standardu staveb určeného pro využití při přípravě dokumentace pro území rozhodnutí (DUR) a dalších částí v podobě dokumentace pro provedení stavby (DPS). Nejde samozřejmě o uzavřený proces, naopak otevírá se prostor pro spolupráci se zhotoviteli a zástupci všech dalších stavařských profesí, tak aby DSS umožnil skutečně funkční sdílení informací o stavbě napříč celým jejím životním cyklem.

 

Související články

 

Osm indikativních nabídek CDE řešení pro pilotní projekty
Jan Lodl  |  16.6.2021  | Odborné
Pro lepší orientaci v nabídkách CDE řešení jsme pro veřejné zadavatele zapojené do programu pilotních projektů připravili indikativní nabídky.
Informační nebo digitální model? Co je co v BIM
Jan Lodl  |  11.6.2021  | Osvěta
Základem metody BIM je práce s informačním modelem stavby. Co to vlastně je? I když si to řada lidí stále myslí, není to 3D model a jeho zobrazení.
Povídání o BIM k odpolední kávě
Jan Lodl  |  30.4.2021  | Osvěta
Od 3. května 2021 startuje série on-line diskusí. Pořádá jí Nadace ABF, Ministerstvo průmyslu a obchodu a odbor Koncepce BIM ČAS. Tématem bude BIM.
Návrh technické normy prEN 17632 k připomínkám do 10.5. 2021
Ing. Jan Kolomazník  |  7.4.2021  | Česká agentura pro standardizaci  | Expert
Systém pro veřejné připomínkování návrhů norem umožňuje číst a zaslat připomínky k návrhu tech. normy prEN 17632 BIM – SML.
Návaznost na evropské normy a jejich rozvoj
Ing. Martin Černý  |  4.9.2020  | Odborné
Datový standard staveb (DSS) je důležitým nástrojem, který nastaví základní rámec pro rozsah informací, které by měly být v modelech staveb obsaženy.
Vydána příručka pro aplikaci ČSN EN ISO 19650
Ing. Štěpánka Tomanová  |  19.8.2020  | Odborné
Příručka k normě, základní body jak začít využívat BIM.
7 kroků, jak úspěšně začít s BIM
Jaroslav Nechyba  |  10.7.2020  | Osvěta
Úvodní leták ze seriálu, který budeme postupně zveřejňovat k jednotlivým částem a aspektům implementace metody BIM do jednotlivých organizací a firem.
Vzniká technická norma pro datové šablony určené výrobkům
Ing. Jan Kolomazník  |  18.2.2020  | Expert
Návrh technické normy prEN 17473 je předložen k připomínkování do 16.3.2020
Vyhodnocení průzkumu o vyspělosti trhu BIM
22.8.2019  | Osvěta
Na základě pravidelných průzkumů se snažíme zlepšovat svou činnost. Chceme se s Vámi podělit o vyhodnocení zatím posledního průzkumu.
Legislativní zakotvení povinnosti využívat metodu BIM
Jaroslav Nechyba  |  26.6.2019  | Osvěta
Na základě dohody náměstků MPO a MMR byla agentura ČAS pověřena ustanovením a vedením nové meziresortní pracovní skupiny.
 
Zpráva z jednání pracovní skupiny WG2 na jednání CEN TC 442
Ing. Martin Černý  |  7.6.2019  | Osvěta, Odborné
Zúčastnili jsme se jednání CEN TC442 WG2 v Delftu. Pracovní skupina WG2 se zaměřuje na datové standardy pro výměnu informací ve stavebnictví.
Jednání pracovní skupiny (WG1) CEN v Delftu
Ing. Jan Kolomazník  |  3.5.2019  | Osvěta
V březnu proběhlo v nizozemském Delftu koordinované jednání pracovních skupin technické komise č. 442 Informační modelování staveb (BIM).
Návrh technické normy prEN ISO 23387 k připomínkám do 12.5.2019
Ing. Jan Kolomazník  |  30.4.2019  | Odborné
Prostřednictvím systému pro veřejné připomínkování (http://drafts.unmz.cz/) je možno zaslat připomínky k návrhu technické normy prEN ISO 23387.
Zpráva z jednání pracovní skupiny CEN TC442 (WG7)
Ing. Štěpánka Tomanová  |  17.4.2019  | Osvěta
Zastoupení Agentury ČAS v rámci CEN (Comité Européen de Normalisation) na nedávném jednání v Delftu bylo významné. Přináším informace ze skupiny WG7.
Zpráva z jednání pracovní skupiny CEN TC 442 (WG3) v Delftu 13. - 14.3. 2019
Ing. Josef Žák, Ph.D.  |  15.3.2019  | Osvěta
Společné úsilí CENu ohledně specifikace požadavků na data v rámci stavebních projektů za naší aktivní účasti a ostatních zemí EU.
Obecně o BIM v kontextu tvorby technických norem
Ing. Jan Kolomazník  |  7.2.2019  | Osvěta
Úvod do struktury různých organizací, jejich působnosti, provázanosti a členění jako obecný základ pro orientaci v technických normách.
Co je to BIM – aktualizace
Jaroslav Nechyba  |  15.10.2018  | Osvěta
Dokument Koncepce je z roku 2017. Od té doby se plno věcí rozvinulo, metoda BIM se velmi rychle posouvá dopředu. Takže – Co je to BIM?
Proč potřebujeme technické normy?
Ing. Štěpánka Tomanová  |  15.10.2018  | Osvěta
Technické normy jsou často považovány pouze za další z mnoha předpisů, které musíme ve své praxi plnit. Obecně by měly být spíše vnímány jako opora.

Diskuze

Kontaktní formulář

 

Vyberte téma
Nový Pilotní projekt
PS DSS
OTO DSS
DSS obecné
Záměr DSS
Klasifikační systém CCI
Zájem o aktivní spolupráci
Žádost o schůzku
Námět k činnosti
Jiné
Vyberte zaměření*
Zadavatel soukromý sektor
Zadavatel veřejný sektor
Developer
Architekt
Projektant
Inženýring
Zhotovitel
Facility manager
Výrobce stav. materiálu
Státní správa
Konzultant
Softwarový dodavatel
Pedagog
Student
Expert ČAS
Jiné
Podmínky