Červencový workshop odboru Koncepce BIM Agentury ČAS určený pro veřejné zadavatele byl trochu jiný. Jeho stěžejní část tvořily především praktické zkušenosti z pilotních projektů s využitím metody BIM. Podělil se o ně Zdeněk Rudovský, koordinátor BIM z odboru výstavby a investiční činnosti Českého vysokého učení technického (ČVUT). Zkušenosti s řadou projektů této univerzity umožňují, podle Rudovského tvrzení, porovnat projekty s využitím metody BIM s těmi, kde použita nebyla. To podle něj odhaluje přínosy digitalizace ve stavebnictví v podobě nižších nákladů a vyšší efektivity. „Pokud vám někdo bude tvrdit, že projekt s BIM je o dvacet či více procent dražší, pak zřejmě BIM neumí,“ prohlásil Rudovský.

Sérii pravidelných workshopů, pořádaných v rámci Koncepce zavádění metody BIM pro veřejné zadavatele, nezastavily ani prázdniny. I přes červencový termín, ovlivněný tím, že řada lidí je v té době na dovolené, se ho zúčastnila téměř třicítka zájemců. Netradiční termín s sebou nesl i netradiční obsah. Během předchozích setkání dali účastníci najevo velký zájem o to, seznámit se – kromě nezbytné teorie – i s praktickými zkušenostmi organizací, které už metodu BIM ve svých výstavbových projektech využívají.

Jednou z největší hodnot workshopů je sdílení konkrétních zkušeností napříč organizacemi a pilotními projekty. Tentokráte hlavní část programu tvořila prezentace Zdeňka Rudovského. Ten je koordinátorem BIM na odboru výstavby a investiční činnosti Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Podstatné je nedělat BIM pro BIM. Každý projekt BIM musí mít cíle, které jsou jednoznačně měřitelné,“ uvedl Zdeněk Rudovský s tím, že jedním z posuzovaných ukazatelů může být menší množství změnových listů oproti srovnatelnému projektu prováděného klasickou metodou. Mimo měřitelné cíle stojí standard BIM-ČVUT na principech, které představil ve své prezentaci představil.

BIM využívá projektant kvůli sobě. Usnadňuje mu totiž práci

Podle zkušeností Zdeňka Rudovského, o které se podělil na workshopu, se zadavatelé často setkávají s tvrzením, že pokud budou trvat na využívání metody BIM, cena zakázky se zvýší, a to obvykle výrazně. K tomu, ale není žádný důvod. „Projektanti, kteří už v BIM pracují, to dělají především kvůli sobě, umožní jim to rychleji zapracovat případné změny nebo snáze vygenerovat standardní projektovou dokumentaci,“ uvedl Rudovský ve své prezentaci. I když totiž zavedení BIM znamená určité náklady, nelze očekávat, že se tato investice vrátí okamžitě s prvním projektem. „Pokud vám někdo řekne, že projekt s BIM bude o 20 procent dražší, tvrdím, že takový projektant ve skutečnosti neví, co je BIM,“ uvedl s trochou nadsázky ve své prezentaci.

Zjednodušeně lze říci, že hlavním úkolem zhotovitelů projektové dokumentace bylo zpracovat a předat výkresy. Rudovský přiznává, že pokud po nich nyní chce zadavatel informační model stavby (IMS), vnímají to jako práci navíc a chtějí za ni příplatek. „Tohle se ale musí změnit. Důležitá jsou data, tedy model, nikoli výkresy,“ vysvětluje s tím, že zadavatel musí trvat na tom, aby všechny dohodnuté informace byly obsaženy právě v IMS a význačná část komunikace pak probíhala nad modelem v datovém formátu IFC (Industry Foundation Classes). Z něj pak může zhotovitel tyto výkresy snadno vygenerovat.

„S námitkou, že využití metody BIM na projektu s sebou nese nutnost navýšení ceny, se setkáváme velmi často. Nemusí to být ale vždy pravda, záleží na celé řadě faktorů,“ doplňuje Růžena Kentošová a upozorňuje: „Vše se odvíjí od toho, jak dalece je organizace na digitální transformaci připravená, jak zná svoje interní prostředí." Kentošová připomíná, že klíčové je provést revizi procesů a zabránit zdvojování některých činností. "Proto v rámci Strategie zavedení BIM neustále zdůrazňujeme nutnost věnovat čas analýze potřeb organizace a tomu, jak může metodu BIM využít co nejlépe. Ano, příprava zabere čas, ale celkově to šetří peníze. Buďte lépe připraveni,“ uzavírá.

Zadavatel musí kontrolovat kvalitu modelu

Tento přístup ale klade zvýšené nároky i na zadavatele. Ten musí velmi pečlivě kontrolovat kvalitu modelu už při jeho přebírání. „Poměrně běžně vracíme model projektantovi k doplnění, a třeba i opakovaně,“ popisuje situaci Zdeněk Rudovský. „Může se stát, že někde nejsou doplněny všechny požadované vlastnosti, nebo má model další nedostatky,“ doplňuje s tím, že velkým pomocníkem je v tomto směru automatizace kontrol ve specializovaných nástrojích.

Řadu problémů mohou už odhalit stroje a člověka na případné nesrovnalosti upozornit. I když Rudovský přiznává, že správně vše nastavit není úplně snadné, úspora práce a zmenšení chybovosti za to podle něj jednoznačně stojí. Díky modelu je možné také například automaticky detekovat dílčí kolize stavby, což významně předchází problémům při její realizaci. Zároveň musí zadavatel také dbát na to, aby byl informační model aktualizován průběžně, nikoli jen při předání stavby, připomíná. To totiž dává možnost rychlejšího a řízeného zapracování změn a připomínek zadavatele.

ČVUT má za sebou již několik pilotních projektů, ve kterých ověřovali využití metody BIM v různých fázích veřejné stavební zakázky. To umožnilo postupně vylepšovat proces jejího zadávání. Ukazuje se, že využití metody BIM otevírá prostor k tomu, nesoutěžit stavební zakázky pouze na nejnižší cenu, ale využít metodu hodnocení ekonomické výhodnosti (HEV). Náročnější řízení umožňuje vybrat dodavatele, který má dostatečné zkušenosti, aby projekt zvládl. A to určitě má velkou hodnotu pro hospodárné řízení nákladů stavby.

„Trváme například na tom, aby už součástí nabídky byl funkční vzorek modelu a podrobně vyplněný BEP (z anglického BIM execution plan, nebo také plán realizace BIM) podle šablony ČVUT. BEP pak musí odpovídat vzorku modelu. Pokud vám někdo dodá BEP na jednu stránku, nejspíše má s metodou BIM jen velmi málo zkušeností, nebo ji využívá špatně,“ říká Zdeněk Rudovský ve své prezentaci na workshopu pro veřejné zadavatele pořádané odborem Koncepce BIM Agentury ČAS. Podle něj je potřeba také trvat na důsledném používání modelu v otevřeném formátu IFC a dodržování jeho specifikací, včetně obsažené sémantiky a schémat. „Nevymýšlejme vymyšlené, většina věcí je již v rámci IFC popsána,“ doplňuje Rudovský.

I když z počátku se někteří zhotovitelé užití standardu BIM-ČVUT brání a vnímají ji jako komplikaci, zkušenosti Zdeňka Rudovského učí, že často pak docení její výhody. „Pokud se nám podaří vybrat skutečně dobrého zhotovitele, brzy docení výhody digitalizace,“ uvádí a pokračuje: „Často si uvědomí, že udělat si pořádek v datech se vyplatí a může jim to pomoci lépe spravovat své subdodávky. Není výjimečné, že pak za námi sami zhotovitelé chodí s nápady na vylepšení procesu.“

Celou prezentaci Zdeňka Rudovského z workshopu pro veřejné zadavatele si můžete pustit zde.