Proč BIM

O metodě BIM se hovoří v poslední době stále více. Není to náhodou, digitální ekonomika není  vzdálenou vizí. Digitalizace již dnes proměňuje svět kolem nás. Ačkoli je stavebnictví tradičně velmi konzervativním oborem, ani jemu se nevyhne. Přestože v to možná mnoho lidí z oboru doufá, dnes už nemůžeme stát na místě a uvažovat, jestli se cestou k digitalizaci vydat. Stranou nemůže zůstat ani veřejná správa, i ona bude čelit tlaku na snižování nákladů a vyšší efektivitu práce. Svět kolem nás se stále zefektivňuje.

Kde se vzal BIM

Principy správy informací o stavbě jsou známy od roku 1974 a v posledním desetiletí se posunuly z teoretické roviny do běžné praxe. Děje se tak především díky potenciálu práce s Informačním modelem stavby, které přináší úspory, snižování rizik, použití efektivních technologií a systémů řízení založených na analýze dat. Zkratka BIM se používá obecněji teprve od roku 2002, i když její význam se postupně proměňuje – původně bylo využívání metody BIM vázáno spíše na projekční část životního cyklu stavby, a proto se používala zkratka ve významu BIM (Building Information Modelling) neboli informační modelování staveb.

Postupně se ale ukázalo, že správa informací hraje klíčovou – od prvotního stavebního záměru, přes výstavbu, správu a provoz až po demolici a odstranění stavby, která již dosloužila. Proto se význam zkratky BIM rozšířil na Building Information Management, což česky překládáme jako správa informací o stavbě a tento termín používá i věcný záměr tak zvaného zákona o BIM, který v květnu 2023 schválila Vláda ČR. Připravovaný zákon nese název: "O správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí".

Práce metodou BIM znamená v podstatě vytváření otevřené strukturované databáze informací o stavbě. Všechny tyto informace jsou vzájemně provázány a tvoří Informační model stavby (IMS), který je sdílen v rámci Společného datového prostředí (CDE), právní rámec o výměně informací pak dává BIM Protokol. Podoba Digitálního modelu stavby (DiMS), který je klíčovou součástí IMS, je určen Datovým standardem staveb (DSS). Klíčové je, že informace o stavbě jsou sdíleny a doplňovány po celý životní cyklus stavby. 

Metoda BIM je jednou z nejslibnějších cest k digitální budoucnosti stavebnictví. Digitalizace přinese vyšší efektivitu práce i flexibilitu, a také větší transparentnost a snížení ceny.

BIM znamená práci s informacemi

Správa informací o stavbě je metoda práce obecně využitelná na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství i stavitelství speciálním nebo inženýrském stavitelství obecně. Informační model stavby (IMS) si lze představit jako strukturovanou databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné změny dokončených staveb (rekonstrukce) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu.

Ač si to stále ještě mnoho lidí, dokonce i odborníků, myslí, BIM neznamená jen začít pracovat s počítačem nebo nechat projektanta či architekta vytvořit 3D model stavby. Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, opravdu nestačí koupit si nějaký software a myslet si, že teď „to budete dělat v BIM“. Metoda BIM od základu mění způsoby práce. My totiž při návrhu stavby nevytváříme jen nějaký model stavby v počítači, my do digitálního prostředí přenášíme veškeré informace (elektronické dokumenty, ale i záznamy komunikace a procesů, změnu údajů nebo třeba záznam o úpravě nějakých parametrů a tak dále) v průběhu celého životního cyklus stavby.

BIM je metoda, nikoli počítačový program

Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, nestačí koupit jen nějaký vhodný software. BIM znamená zásadní změnu způsobu práce s informacemi. Digitalizovat je potřeba nejen projektovou a další dokumentaci, ale i všechny postupy, pravidla, procesy a – co bude možná pro řadu lidí nejobtížnější – také veškerou komunikaci související se stavbou.

Informační model stavby (IMS) nevznikne v počítači projektanta. Skládá se postupně z celé řady informací, které přibývají v jednotlivých fázích životního cyklus stavby. Ve virtuálním světě se model stavby skládá velmi podobně, jako v tom fyzickém. Jen místo cihel máme informace a místo spojovacích materiálů digitální nástroje. A podobně jako fyzická stavba, i ta virtuální se sesype, pokud některou z důležitých komponent vynecháte.

Bez sdílení není BIM

Řízení výstavbového projektu metodou BIM se neobejde bez vytvoření informačního modelu stavby (IMS), jehož součástí je také digitální model stavby (DIMS). Ten je uložen ve společném datovém prostředí (CDE), stejně jako další informace související se stavbou tak, aby k němu mohli přistupovat všichni zainteresovaní. Ti všichni totiž musí mít možnost sdílet informace, a zároveň mít jistotu, že v každém okamžiku mají k dispozici jejich aktuální verzi. Velikou výhodou je, že CDE již obsahuje základní prohlížení a funkce pro DIMS, takže všem přímo bez nutnosti dalšího software nabízí možnost s DIMS pracovat.

Je samozřejmě jasné, že každá z různorodých stavebních profesí používá jiné digitální nástroje a potřebuje svůj pohled na informační model stavby. Aby bylo možné informace efektivně sdílet, potřebujeme k tomu, aby všechny stavební profese mluvili stejným jazykem – to zajistí využívání společného klasifikačního systému (ten zajistí, že všichni budou stejné věci označovat stejně) a datový standard (díky němu budou data ukládána strukturovaně tak, aby je digitální nástroje jednotlivých profesí byly schopny přečíst). To zajistí Datový standard staveb (DSS).

BIM je metoda, nikoli počítačový program

Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, nestačí koupit jen nějaký vhodný software. BIM znamená zásadní změnu způsobu práce s informacemi.

O BIM (Building Information Management) mluvíme jako o metodě. Je to tedy změna způsobu práce s informacemi o stavbě. A to změna poměrně zásadní a hluboká. Nese s sebou nutnost nejen pracovat s digitálním modelem stavby (3D modelem), ale digitalizovat všechny postupy, pravidla, procesy a – co bude možná pro řadu lidí nejobtížnější – také veškerou komunikaci související se stavbou.

Informační model stavby neboli digitální dvojče nevznikne v počítači projektanta. Skládá se postupně z celé řady informací, které přibývají v jednotlivých fázích životního cyklus stavby. Ve virtuálním světě se model stavby skládá velmi podobně, jako v tom fyzickém. Jen místo cihel máme informace a místo spojovacích materiálů digitální nástroje. A podobně jako fyzická stavba, i ta virtuální se sesype, pokud některou z důležitých komponent vynecháte.

Bez sdílení není BIM

Řízení výstavbového projektu metodou BIM se neobejde bez vytvoření informačního modelu stavby (IMS), jehož součástí je také digitální model stavby (DIMS). Ten je uložen ve společném datovém prostředí (CDE), stejně jako další informace související se stavbou - IMS - tak, aby k němu mohli přistupovat všichni zainteresovaní. Ti všichni totiž musí mít možnost sdílet informace, a zároveň mít jistotu, že v každém okamžiku mají k dispozici jejich aktuální verzi. Velikou výhodou je, že CDE již obsahuje základní prohlížení a funkce pro DIMS, takže všem přímo bez nutnosti dalšího software nabízí možnost s DIMS pracovat.

Je samozřejmě jasné, že každá z různorodých stavebních profesí používá jiné digitální nástroje a potřebuje svůj pohled na informační model stavby. Aby bylo možné informace efektivně sdílet, potřebujeme k tomu, aby všechny stavební profese mluvili stejným jazykem – to zajistí využívání společného klasifikačního systému (ten zajistí, že všichni budou stejné věci označovat stejně) a datový standard (díky němu budou data ukládána strukturovaně tak, aby je digitální nástroje jednotlivých profesí byly schopny přečíst).

Platit by to nemělo jen o datech samotného digitálního modelu, ale třeba také o rozpočtech. Ty sice mohou být jeho součástí, ale dnes vznikají spíše samostatně. Pokud ale máme řídit projekt digitálně, potřebujeme mít i rozpočet digitálně, protože častou formou jsou složité tabulky s řadou sloupců a řádků, jenž jsou sice elektronické, ale nikoli digitální. Připravovaný otevřený rozpočtový formát umožní sdílet rozpočty bez ohledu na nástroj, ve kterém byly vytvořeny.

Nejen levněji, ale i transparentněji

Jistou míru standardizace potřebuje digitalizace také ve smluvní oblasti. Pochopitelně to neznamená, že všechny stavby bude pokrývat jedna, stejná, smlouva o dílo. V řadě státu světa se dnes již ale využívá standardizovaných smluv sdružení FIDIC a alternativou může být podobný standard pro střední stavby, který postupně vzniká i v Česku. Pro veřejné zadavatele i dodavatele to vytvoří mnohem transparentnější, předvídatelné a oboustranně jasnější prostředí.

Metoda BIM se stává hlavní globální cestou k digitalizaci stavebnictví. Zavádí ji proto do praxe veřejného sektoru velké množství států Evropy, Ameriky i Asie. Při přípravě standardů a podpůrných materiálů se odbor Koncepce BIM České agentury pro standardizaci snaží při své práci maximálně využívat zahraničních zkušeností a standardy kooperovat nejen v rámci Evropské unie, ale celosvětově. Sdílení zkušeností a informací umožňuje postupovat při zavádění metody BIM do praxe rychleji a efektivně.

Metoda BIM mění stavebnictví, její používání není ani zdaleka omezeno jen na veřejný sektor. Naopak, pro řadu stavebních firem je už denním chlebem. Česká republika se – podobně jako řada jiných vyspělých států – rozhodla podpořit zavádění metody BIM do stavební praxe. Proto bylo rozhodnutím vlády číslo 682 z roku 2017 přijata Koncepce zavedení metody BIM. Ta předpokládá, že postupně od roku 2023 budou muset být všechny veřejné nadlimitní stavební zakázky zadávány a řízeny digitálně s jejím využitím.

Historie BIM se ale v Česku začala psát mnohem dříve, než schválením Koncepce. Už v roce 2011 byla založen zapsaný spolek Odborná rada pro BIM (czBIM), který si podle deklarace na svých webových stránkách klade za cíl být nezávislou platformou pro popularizaci, propagaci, standardizaci a rozvoj BIM v ČR. Spolek hájí a prosazuje zájmy nejen svých členů, ale celého soukromého sektoru, dbá na to, aby implementace BIM v ČR byla transparentní a byly zohledněny zkušenosti a potřeby z reálné praxe.

V dubnu 2021 pak založil spolek czBIM také českou pobočku mezinárodní organizace buildingSMART. Tato organizace byla založena již v roce 1995 a sdružuje země připravující a využívající mezinárodní standardizaci, která usnadňuje spolupráci a komunikaci při přípravě a realizaci staveb, ale i při jejich správě a digitalizaci vystavěného prostředí. buildingSMART se podílí na tvorbě mezinárodních standardů, mimo jiné tak například stojí za normou ISO 16739:2013 – IFC, což je otevřený neutrální souborový formát podporující sdílení dat na principu informačního modelování staveb, umožňující efektivní komunikaci mezi všemi účastníky stavebních procesů a jejich softwarovými BIM nástroji. V čele společenství stojí britská nezisková organizace buildingSMART International. Její standardy byly například přijaty pro využívání ve veřejné správě na federální úrovni v USA.

Pravidla a standardy pro využívání metody BIM by měly vznikat společně. Není rozhodně cílem vytvořit „jiný“ BIM pro veřejnou správu. Společným úkolem všech je připravit české stavebnictví na výzvy digitálního věku. I proto byla v rámci Rady vlády pro informační společnost (RVIS) zřízena také stálá pracovní skupina výbor pro BIM a pod ním sdružené dvě koordinační skupiny. Jedna pro zhotovitele a druhá pro veřejné zadavatele.

kontakty
Česká agentura pro standardizaci
Právní forma: státní příspěvková organizace
IČ: 06578705
DIČ: CZ06578705
Adresa: Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha 1
Datová schránka: 4htvpem
www.koncepcebim.czwww.agentura-cas.cz
E-mail: bim@agentura-cas.cz
newsletter:
odebírat
naše zahraniční aktivity
spolupracujeme
mediální partneři
partneři
Copyright © 2024 BIM
crosschevron-up